C.Delores Tucker – odpůrkyně rapu a Tupaca?

C. Delores Tucker (rozená Cynthia DeLores Nottage)
Narozená: 4. října 1927
Zemřela: 12. října 2005

Byla americkou političkou a aktivistkou hnutí za občanská práva. Mezi její nejznámější záležitosti však pro hudební společnosti patří negativní postoje vůči rapové hudbě.

Brzký život

Narodila se 4 .Října roku 1927 ve Philadelphii jako desáté z jedenácti dětí. Otec byl ministr a matka křesťanská feministka. Navštěvovala Univerzitu v Pensylvánii – tzv. Wharton School. Později přijala na univerzitě v Alabamě a na univerzitě v Pensylvánii čestný titul Doktora práv. V roce 1951 se vdala za úspěšného jednatele nemovitostí Williama „Bill“ Tuckera. Sama tedy začala s prací na prodejích nemovitostí a pojistek v té době.

Aktivity za občanské práva

Paní Tuckerová měla dlouhou minulost v Hnutí za občanské práva. Její aktivity začaly již v roce 1968 účastí v demonstraci ve státe Alabama po boku Reverenda Dr. Martina Luthera a Jr. Zde spíše hledala důvod jak najít finanční prostředky na Občasné sdružení na podporů černochů a barevných lidí (NAACP).

V té době rovněž svolávala konference, které se konaly pod záštitou tehdy vzniklého Národního kongresu pro Černé Ženy (NCBW), dosáhla tak toužebného přání založit něco podobného jiné feministky té doby, jménem Shirley Chisholm.

Také byla zodpovědná za Guvernerské jmenování více žen na soudech, úřadech a komisích. Usilovala rovněž o to, aby se stal stát Pensylvánie jedním z prvních států, která projdou Doplňkem zákonu za stejná práva.

Jako šéfka voleb v Pensylvánii byla hlavní představitelkou v instituci na registraci hlasů posílaných poštou. Podařilo se jí snížit rovněž věk hlasovaných lidí z 21 let na 18 let.

Politická kariéra

V roce 1971 se stala do roku 1977 první Afroamerickou ženou na Ministerstvu zahraničí v USA. Během té doby se jí podařilo ustanovit tzv. Komisi za postavení žen. Byla rovněž zakladatelkou a prezidentkou Instituce Bethune-DuBois, kterou byla vybudována v roce 1991 na podporu kulturního rozvoje Afroamerické mládeže ve vzdělanosti a vzdělávacích programech. Paní Tuckerová taktéž spustila a zavedla ještě v této době fungující nakladatelství známých publikací, tzv. Vital Issues: The Journal of African American Speeches.

Uznání

Byla vybrána časopisem People Magazine jako jeden z 25-ti Nejzajímavějších Lidí Po Celém Světě. V tomtéž časopise rovněž objevil její článek z roku 1996, ve kterém vedla hutný boj proti gangsta/porno rapu. Kromě toho byla uznávána pro její hluboké zaujetí a starost o děti, dokonce manželka bývalého prezidenta USA Hillary Clintonová o ní napsala knihu s názvem „Takes A Village“. Tzv. Národní ženský politický výbor a časopis Redbook jí jmenoval nejkvalifikovanější velvyslankyní ve Spojených Státech. Mezi lety 1972 a 1977 byla jednou ze 100 nejvlivnějších Černochů, článek byl uveřejněn v časopise Ebony. Během té doby se objevila i v seznamu časopisu „Ladies Home Journal“, kde byla nominována za „Ženu Roku“ a to v letech 1975 a 1976. Téměř na konci jejího života jí věnoval časopis Ebony vyznání mezi 100 Nejvlivnějšími Představiteli Černé Organizace a to v roce 2001 a 2002.

Tato politická aktivistka a dlouholetá odpůrkyně tzv. „Gangsta Rapu“ strávila celý život bojem za občanské práva lidí. Její politické aktivity jsou známy od doby, kdy vedla demonstraci v roce 1965 s Reverendem Martinem Lutherem Kingem Jr. Byla rovněž delegátkou Bílého Domu na Konferencích za Občanská práva. V době, kdy umírala, vydalo několik vlivných politiků celého světa své „srdceryvné“ prohlášení na tuto osobu.

Postoj k rapové hudbě

Posledních pár let života byla oddána tomu, aby se totálně vymazali texty zaměřené na explicitní pohlaví v rapové a hip-hopové hudbě. Tyto záležitosti v textech komentovala misogyním a ohrožením mravního základu celé Afroamerické komunity. Na každé své konferenci se rozvyprávěla o protestech, které jí vedly k protestům vůči rapové hudbě.

Některé rappery nazývala „omezenými“ či „plnými předsudků“. Ti ji naopak často vzývali ve svých textech za své názory. Paní Tuckerová ale často vedla demonstrace proti obchodním společnostem, které prodávaly rapovou hudbu a kupovali rovněž i akcie v „labelech“ jako byli např. Sony, Time Warner. Tyto demonstrace byly vedeny i proti schůzkám akcionářů různých hudebních společností a firem.

Vedla rovněž bitvu proti Občanskému sdružení na podporů černochů a barevných lidí (NAACP). Ti se v roce 1994 rozhodli pro nominaci Tupaca Shakura jako jednoho z možných hrdinů a člověka, který tak mohl získat nejvyšší ocenění této organizace, tzv. Image Awards. Nelíbily se jí především rapperské texty určené její osobě na jeho albu All Eyez On Me. Např. v songu How Do You Want It? Tupac rapoval toto: „Delores Tucker you’s a motherfucker / Instead of trying to help a nigga you destroy your brother“ (překlad: „Delores Tuckerová, jste mrdka / Místo, abyste nabídla pomoc niggům, akorát ničíte svého bratra. Hůř než ostatní“).

Její hlasy se zaměřovaly jenom na tento styl hudby. Věřila, že všechny ty podle ní „hnusné“ texty byly v té době první formou vyhubení černochů. Její základní poselství však bylo prosté. „Vím, že to je zločin, který se propaguje různými poselstvími. Celý průmysl tohoto odvětví, této rapové hudby je podle mě řízená nenasytná kára, která nemá svůj účel.“

V televizích, v rádiích se objevovaly rovněž daleko jednodušší proslovy: „Myslím, že tato hudba není zdravá pro naše děti“. Tyto proslovy byly ale hned rozprášeny do vzduchu a zapomenuty. Svět totiž zajímaly jiné věci. Paní Tuckerová vedla národní kampaň proti násilnickým textům již od začátku 90-tých let a stala se hlavním odpůrcem tohoto průmyslu. Její hlasové záchvaty uráželi mnoho rapperů té doby, zejména Tupaca Shakura, který na její „počest“ vytvořil několik textů. Jako odvetu se po smrti Tupaca obrátila na soud a požadovala všechen majetek Shakura.

Vrchní soud v Pensylvánii však zamítl projednávání jejího argumentu, ve kterém tvrdila, že texty na albu „All Eyez On Me“ měly za následek“její údajné urážky na cti, neskutečné ponížení, porušení soukromí, ovlivnění pohlavního života a emocionální úzkost“. Celé tyto věci však byly protichůdné s rýmy, které o ní byly napsány.

Dva songy, které byly vydány právem mohly změnit její sexuální život? Myslíme, že ne. Paní Tuckerová ale na to šla jinak. Žalovala snad celé okolí Tupaca Shakura. Požadovala majetek Shakura, nebo odškodné 10 miliónů dolarů, zažalovala rovněž matku Afeni Shakurovou, Death Row Records, Interscope Records, Time Warner, Seagram, Tower Records a spousty dalších. Svět se akorát dozvěděl, že i ona samotná umí nejstarší řemeslo. V textu k songu Wonder Why They Call U Bitch (Divíte se, proč vás nazývají děvkou) byl použit tento text: „Got your legs up trying to get rich.Keep your head up and your legs closed, eyes open, dear Ms. C. DeLores Tucker“ (Překlad: „Nohy si dáváte nahoru a snažíte se tak zbohatnout. Zachovejte rozvahu, nohy sevřené, oči otevřené, drahá Paní Delores Tuckerová“).

Shakur se o ní zmínil i v songu „How Do You Want It“, kde jí možná po právem nazýval „mothefucker – mrdkou“.

Pár měsíců před smrtí však vyšel „omluvný song“, který měl všechno utišit. Jmenoval se „Never Call U Bitch Again“ (překl. Už nikdy vás nenazveme děvkou). Ten ale naopak všechno ještě více uspíšil k soudnímu přelíčení.

Hodně lidí, kteří pracovali v hudebním průmyslu však nad soudní žalobou kroutili jen hlavou. Podle nich to bylo tvrdé gesto, které vedla proti Tupacovi. Nikdo nedokázal pochopit jak mohly texty zničit její sexuální život. V té době proklamovali, že si počkají na důkaz, který může soud odhalit. Každý jen doufal, že paní Tuckerová nepoužije vlivných lidí ve své mateřské zemi, zejména na soudních místech k tomu, aby „změnila“ důkazy, které však stejně neexistovaly.

Dle soudu se neobjevil žádný důkaz výslovné zlovolnosti a soudní zasedání bylo toho dne považováno za hotovou věc. Tímto způsobem ale neskončila její nenávist k rapové hudbě. Protesty vedla i po tomto nepovedeném soudním zasedání, ale už v menší míře.

Na soundtracku k filmu 8 Mile se objevil rovněž song, jehož pár řádku je o této arogantní feministce. Text: Tell that C. Delores Tucker slut to suck a dick (překl. Povězte té děvce C.Delores Tuckerové jak se kouří pták). Je snad jasné, proč byl tento text v songu použit právě Eminemem. Že by se chtěl někoho zastat i po tolika letech?!

Úmrtí

Paní C.Delores Tuckerová zemřela 12.Října 2005 ve Zdravotnickém centru v Pensylvánii ve věku 78 let.

25.Dubna roku 2006 jí byla věnována památná socha v Pensylvánském Státním Muzeu, poctil ji samotný Guvernér téhož státu a její manžel William Tucker. Dokonce bylo poté oznámeno, že budova State Capitol Building bude přejmenována na „Budovu Tajemnice C.Delores Tuckerové“. U vstupu do budovy byl tedy v květnu tohoto roku nainstalována „jmenovka s její poctou“.

Závěr článku

Závěrem by bylo dobré shrnout tento článek, ale to snad zvládnete sami. Z tohoto článku je jasné, že z něho vyzařuje její „velkolepé“ zastánství a feminismus. Snažila se pomoci utlačovaným ženám, nejen tedy Afro-americkým ženám. Spousta lidí z jejího okolí jí možná pochopila, zato zastánci a věrní fanoušci Tupaca a celého hudebního průmyslu naopak ne. Každý určitě věděl, že se Tupac chtěl pořád o něco bít, chtěl něčeho pořád dosahovat.

Z několika jeho textů, které byly určeny této paní C.Deloris Tuckerové vyzařuje téměř 10 let po jeho smrti určitá pointa, závěr. Nechť si každý fanoušek Tupaca udělá na tohle všechno svůj vlastní názor. Bohužel, někteří lidé, kteří nebyli ani z jeho „odvětví“ ho nechápalo a dělali všechno pro to, aby ho před veřejností shodili. Používali k tomu všechny možné prostředky, lži a další takové věci. Víme ale i to, že Tupac nebyl svatoušek, že i on dělal chyby.

Zdroj: allhiphop.com, wikipedia.org, gale.com, přeložil DjBeton