Druhá polovina devadesátých let by mohla být nejlépe popsána jako dar a kletba pro hip-hopovou publicistiku. V jednom ohledu, slangová psaná slova byla v rozkvětu, kde vedení očekávalo kolik remixů přijmou alba z The Source. Síla pera se ozývala skrz publikace naložených vším od roztržek až po brzkou evoluci kultur, která vycházela z jejího zlatého věku. Nicméně, jak se intenzita stupňovala od pobřeží k pobřeží, tak se také stupňovalo povědomí a ochota médií šířit úplné zprávy. Jedno slovní napadení se otočilo v tři a tři se proměnila na celou nahrávku nebo celostránkové vydání nebo rádiové vysílání. Jestli tato nabalující se sněhová koule vedla ke smrti našich vojáku Tupaca a Biggieho nebo ne, to bylo rozhodně něco co mělo co dělat se závažnosti těch časů a zodpovědnosti médií k této horké věci.
Kevin Powell stál v přední linii hip-hopové publicistiky jakmile mezipobřežní roztržka dosáhla svého vrcholu. Přispěvovatel časopisu VIBE, městský básník a nadějný aktivista, Kevin byl dost úspěšný na to, aby zjistil vše o Tupacovi za scénou. Jak truchlíme nad dékádou bez Paca, Kevin vzpomíná na své zážitky se zesnulým rapperem a jak média zdramatizovala události, které vedli k jeho smrti. Jako expert na všechno kolem hip-hopu, Kevin nabízí své názory na to jak obojí, média a příslušníci této kultury, mohou dělat svou část k zajištění přežití hip-hopu.
AllHipHop.com: Velké množství času [během tvého působení ve VIBE] jsi strávil s Tupacem. Jako člověk, jaký Tupac byl, když se vypnuly kamery?
Kevin Powell: Chlape, Pac byl opravdový. Však víš, je to zvláštní. Snažil jsem se o něm napsat tuhle báseň. Tupac byl velmi inteligentní. Byl to Blíženec, takže měl oboje… měl rozdvojenou osobnost jak dobře víme [smích]. Pac byl něco jinýho, ale já si pamatuju, víš v jednom z prvotních, jeden z prvních kousků, které jsem o něm napsal pro VIBE, jsem řekl, že byl jako James Dean naší generace. Ty víš, tenhle „rebel bez přestání“, vzor ostatním. James Dean zemřel ve čtyřiadvaceti. Nenapadlo mě, že by Tupac mohl zemřít v pětadvaceti. Tupac byl velmi přemýšlivý, hloubavý. Ale také říkám, že Pac vždycky hledal něco co bylo mimo něj. Nějaký druh otcovské postavy. To proto se zapletl v mnoha různých věcech, víš. V jednom případě to byl pravděpodobně Shock G z Digital Underground, v druhým případě Suge Knight a ke konci jeho života to trochu byl nejspíš Quincy Jones, protože chodil s jeho dcerou Kidadou. Pac stále něco hledal, chlape. Je to zvláštní, protože jsem psal poznámky k nahrávce z jeho posledního živého vystoupení v House of Blues někdy v létě 1996. DVD vyšlo minulý rok a já se dostal k tomu abych Tupaca shlídnul zase znova. On byl tak inteligentní, talentovaný… Nemyslím si, že dosáhl celého svého potenciálu jako herec. Dokážu si představit věci, které mohl udělat kdyby žil.
Je to šílený jenom koukat jak lidi všech různých ras milují Tupaca. Jak jsem řekl ve své předchozí knize, Tupacova smrt je významnějsí pro mnoho mladých lidí než pro mnoho lidí, kteří se nazývají vůdci a kteří žijí. Tohle je vřelý.
AllHipHop.com: Všichni jsme viděli nebo jsme slyšeli o skandálním obalu časopisu VIBE – the East Coast West Coast…
Kevin Powell: Oh, tenhle obal [smích]. To už jsem tam nebyl.
AllHipHop.com: [smích] dobře, tenhle obal pravděpodobně zažehnul „válku“.
Kevin Powell: Yeah chlape. Mnoho věcí zařehlo válku. Nebyl to jenom časopis VIBE. The Source, největší radio stanice tady v New Yorku. Pamatuju si, že kdyby ‚dýdžejové‘ v New Yorku měli v ruce nahrávku z West Coast, řekli by „Tohle je odpad“ a hned by to rozmlátili. Zdá se, že lidi zapomínají, že když Ice Cube opustil NWA přišel na východ a dělal produkci s Bomb Squad. Takže tady byl vztah mezi East Coast a West Coast, víš co tím myslím? Ice-T je z New Jersey! Právě jako Fresh Prince, odešel do West Coast když byl ještě dítě. Tohle vždycky bude jenom nafouknutá bublina.
Mylím, že média to bohužel začali vyostřovat. A buďme čestní ke spoustě z nás [novináři], nechápali jsme rozsah toho o co šlo. Jenom jsem se snažili vyprávět příběh. Takže když Tupac něco řekl, podali jsme o tom zprávu. Pokud Suge Knight něco řekl, podali jsme o tom zprávu. A na lidi jako Biggie a Puffy – Biggie obzvlášť, jsme nereagovali. On šel vždycky po hlavní cestě. Já vím, že on byl osobně velmi raněn těmi spousty věcmi, které byli řečeny. Ale já myslím, že to byla část z nejhorší části Tupaca. Tenhle druh zlomyslnosti, který vyšel ven a vyletěl na spousty lidí. Mnoho lidí si myslelo, že byl velmi proti East Coast, ale když vlastně půjdete a poslechnete si album Makaveli, na to album dostal lidi… někteří z tohoto alba jsou vlastně z East Coast, protože Tupac byl z East Coast!
To co říkám vůdcům, chlape, je podívejte se na nejlepší aspekty Tupaca: byl to student historie, četl, miloval hip-hopovou kulturu, měl opravdu jasno v tom jaký je tady jeho cíl. Měl seriózní pracovní etiku. Podívejte se na všechnu jeho hudbu, kterou udělal, podstatu práce, kterou odvedl. Velmi věrný… možná věrný k chybám. Jeho stinná stránka, kterou má mnoho mladých mužů, černochů: temperament, zlost, toho času bezhlavé pohrdání k jeho partnerům bratrům, k ženám. Myslím si, že toto nakonec hrálo roli v jeho úmrtí. My nevíme kdo ho doopravdy zabil. Právě jako nevíme kdo opravdu zabil Dr. Kinga, Kennedyho nebo Malcolma. Mám svoje představy, ale neříkám je do kamery [smích]. Myslím, že pro mladé lidi tu je něco geniálního ohledně Tupaca, to proto můžeš vidět jeho tvář na tolika tričkách. Jedna moje kámoška se kterou jsem opravdu za dobře, její sestře je 15, takže před deseti lety jí bylo pět. Oná má všechny věci s Tupacem, miluje Tupaca. Jedna její sestra řekla, „Můj kámoš Kev dělal kdysi s Tupacem rozhovor,“ a ona na to, „Musím s ním mluvit.“ Budu taková Tupacova pobočka pro jeho podporu [smích]. To je maso. Já na to, „Yeah, znal jsem ho, ale…“ Víš. Je to vřelý.
AllHipHop.com: Jako to cítíš, vyvinula se média od té doby nebo to přešli?
Kevin Powell: Přešli, chlape. Myslím tím, když se mluví o Beyonce a Jay-Z nebo o Bradovi a Angelině nebo o něčem zajímavějším než je roční výročí hurikánu Katrina, nebo o něčem zajímavějším než o lidech, kteří jsou unaveni z působení jedenáctýho září, nebo o něčem zajímavějším než válka v Iráku a o tom o co všechno tu ve skutečnosti jde tady všude. Z mýho pohledu jsou tyhle věci (katrina, 11. září, Irák) pro média zajímavější. Je to smutný, protože když jdu do univerzitního areálu, což se považuje za místo, kde jsou vzdělaní lidé, musíš vysvětlit lidem základy americké historie, světové historie. Je to smutný, že opravdu hloupneme v mnoha věcech. Já jen podporuju mladé lidi, aby hledali alternativní média: AllHipHop.com, DaveyD.com jsou zajímavé weby, Alternet.org je zajímavý web. Jistě, měli byste číst New York Times. Já je čtu každý den. Měli byste určitě v neděli sledovat George Stephanopoulose, já to dělám. Vyrovnat tohle s jinými médii, abyste věděli co se na světě děje. Číst chlape. Cvičit svoji mysl. Jedno ze cvičení, které dělám když cestuju skrz země a mluvím o hip-hopu je, že se ptám, „Jsi hip-hopová hlava?“ A oni říkají, „Jasně, synu. Jasně! Obvzláště ty Brooklynsští a East Coast hlavy, říkají „synu“. Na konci diskuse říkám, „co je hip-hop?“ Všichni zůstanou potichu. Pak říkají, „Oh, to je to tričko.“ A já říkám, „Ne, to není jenom to velký tričko.“ Lidi se začnou dohadovat. Ale ty jsi hip-hopová hlava a neznáš hip-hop? Když diskuse skončí mají dobrý přehled o hip-hopu. Neříkají jen, že jsi něco pokud nevíš kdo jsi. Neříkej, že jsi Afričan, Američan, západní Ind, Ital, Řek, Portorikán, Dominikán, pokud nevíš kdo jsi. Poznej kdo jsi. Co můžeš čekat od vyprávění ostatním lidem, když nevíš co můžeš přinést do konverzace? Stejný je to s hip-hopem, musíme se na to dívat jako na celýho člověka, abysme to udrželi, víš co tím myslím?
Překlad: djbeton