Interview s Tupacem – Inside The Mind Of Shakur

Interview s Tupacem – Inside The Mind Of Shakur

Co Tě motivuje?

Bída, potřeby, chtíč, bolest. Teď se dělím více s vojenským typem filozofie a míchám život na ulici s váženou, známou a dokázanou vojenskou filozofií. Takže když rapuju a říkám ty tvrdý kecy, tak je to při nejmenším z vojenské části mysli.

Co Tvůj otec, máš s ním nějaký vztah?

Celý život jsem si myslel, že je můj otec mrtvý. Po tom co mě postřelili jsem viděl toho chlapa co vypadal jako já. A on byl můj otec, tak jsem ho našel. Dodnes jsme si neudělali žádný krevní testy, ale tenhle chlap vypadal právě jako já a ten druhej chlap byl mrtvej, takže teď cítím, že jsem za etapou otce. Chci ho poznat a poznám ho.

Mluvili jsem spolu a on mě navštěvoval a pomáhal mi, když jsem byl zavřenej, ale to už je za mnou. To co chci dělat je určitý druh spolku, ve kterém se budeme moci navzájem povzbudit, takže my se můžeme stát svými otci a mí přátelé se zase mohou stát svými otci a pak můžete vyrůst, pak je to na tobě stát se otcem jiného mladého bratra. Tohle je to, kde chci začít. Skoro vždycky, ačkoli můžeme po nich chtít, aby byli zde, nemůžou být závislí na tom být tady. Teď, některé matky tady nemohou být, protože musí dělat svoji práci. Nemůžu je obviňovat, oni dělají to co dělají. Takže já si myslím, že mladí se mohou pozvednout až budou mít dobré názory o svých pravdách, co si mohou zasloužit. Pak jim nebudeš moct nakopat zadky, tihle sráči mohou jít ven a pracovat v patnácti. Chci být součástí generace, která pro nás buduje zázemí na to, abysme mohli pozvednout sami sebe.

V jednom z rozhovorů pro VIBE si se zmínil o společnosti, kterou se chystáš rozjet s Mikem Tysonem. Co se s tím stalo?

Teď to dělám s Death Row. Dělal jsem to sám a objevil jsem, když jsem byl poslán do vězení, že tu bylo místo nazývané „A Place Called Home“. Do vězení mě poslali kvůli té staré záležitosti se zbraní. Soudce řekl něco jako „Můžeš jim říct co jsi zač“ a prokurátor jim dal tuhle velkou tlustou obálku se všemi případy, kdy jsem byl zatčen a se všemi věcmi, které ze mě dělali šílené zvíře.

Máme někoho, kdo pro nás nepracuje, na napsání mého životního příběhu, mluví o všech z moji rodiny a o lidech, kterým jsem pomohl. Tahle dáma z komunitního centra psala moc dobře. Vždycky jsme plánovali, když jsme dělali nějaký velký koncert se mnou a s mými přáteli, aby jsme vydělali peníze pro centrum North Central, kde jsme měli všechny ty „problémové“ děti, kam mohli přijít a mohli to nazývat domovem, kde mohli získat radu, výchovu, lásku, péči. Takové místo chceme udělat.

Takže místo programu se mnou a Tysonem, protože jsem seděl ve vězení myslím, to je teď tenhle program nazvaný „A Place Called Everybody Home“, se kterým úzce spolupracuju. Je tu taky program nazvaný „Celebrity Youth League“ se mnou, Hammerem, Sugem a s mnoha sportovními osobnostmi a každý sponzoruje celý rok mladé týmy ve fotbale, baseballu a basketu. Sponzorujeme týmy, kupujeme dresy, najímáme trenéry a začali jsme taky s naší malou ligou.

Jak si odpočineš od toho všeho co děláš?

Mám tři způsoby: nakupování, pomalou jízdu s některým mým autem po Sunset nebo jsem s mými přáteli. Nemusejí to být nutně starší přátelé, ale i ti mladší. Naslouchám tomu o čem mluví a o co jde a dávám jim to co jim musím dát. Ale nedělám to z ješitnosti.

Jsi stále v kontaktu se svými starými přáteli?

Abych pravdu řekl, nemám žádné přátelé. Přátelé přicházejí a odcházejí. Ztratil jsem důvěru. Věřím, že mám lidi, kteří si myslí, že jsou mými přáteli. A taky věřím, že jsou lidé v jejichž srdcích jsem pravděpodobně jejich přítel nebo jsou oni mými přáteli. Ale oni nejsou mými přáteli, protože jsem se naučil, že strach je silnější než láska. Takže dřív než by mě mohl někdo zradit, nebude raději víc mým přítelem. Naučil jsem se tohle tam na podlaze na Times Square, takže nemám přátelé, mám rodinu. Takže buď jste pro mě vším, tedy rodinou, nebo jste jen někdo z venku.

Jsi si blízký se svoji rodinou?

Jo, tohle jsme pojali jako něco ze staré školy. Máme hlavu rodiny, ctíme řády a pravidla, rozkazy a uspořádání. Nyní žíjeme, rodina dýchá, kdežto předtím jsme umírali, rodina nefungovala. Pořád máme problémy, ale naučili jsme se s nimi vypořádat.

Jakého jsi vyznání?

Jsem takového vyznání, které je pro mě šité na míru. Snažím se, až na vyjímky, modlit se k bohu každou noc. Naučil jsem se to ve vězení. Mluvil jsem ke každému Bohu (člen Five Percent Nation), který byl ve vězení. Myslím, že když vezmeš jedno „O“ ze slova „Good“ (dobrý) je to „God“ (bůh), když přidáš „D“ do slova „Evil“ (zlý) je to „Devil“ (ďábel). Myslím, že před mnoha lety se jeden borec posadil a řekl, pojďme najít cestu jak mít pod kontrolou ty zmrdy. Takhle přišli s biblí. Protože jestliže Bůh napsal bibli, tak jsem si jistej, že by tu mohla být pozměněná kopie. Protože hodně věcí se změnilo. Hledám tuhle kopii, ale stále vidím tu samou starou kopii, kterou jsme už měli. Ne že bych nerespektoval nějaké vyznání, prosím odpusťte mi pokud to tak vypadá, já pouze uvádím svůj názor.

Bible nám říká, že všichni tihle lidé to dělali proto že hodně trpěli, proto jsou z nich vyjímeční lidé. Byl jsem pětkrát postřelen a ukřižovali mě v médiích, já jsem šel skrz to s trnovou korunou a hodili na mě špínu. Řekl jsem tomu negrovi, „Vrátím se pro tebe. Věř mi, není to předpoklad úpadku, já se vrátím.“ Neříkám, že jsem Ježíš, ale říkám že podobné věci zažíváme každý den. Nejsme částí Rudého moře, ale procházíme skrz vztahy bez toho abychom byli postřeleni. Nezměníme vodu ve víno, ale změníme zfetované kamarády a zfetované hlavy na užitečné občany společnosti. Měníme slova v peníze, jaký větší dar můžeme mít? Takže já věřím, že Bůh nám žehná, věřím že Bůh žehná těm, kteří vyčnívají. Těm, kteří užívají jejich myšelnky a těm, kteří tvrdí, že je všechno spravedlivé. Věřím, že všechno špatné co uděláš se ti vrátí. Takže, za všechno špatné co jsem udělal, jsem trpěl. Ale v mém srdci, věřím že to co dělám je v mém srdci to správné. Takže se cítím jako bych šel do nebe.

Myslím, že nebe je když spíte, spíte s hezkými sny, nemáte noční můry. Peklo je když spíte, poslední věci, které vidíte jsou všechny ty zkurvený věci, které jste ve svým životě udělali a vy je vidíte stále a stále znovu, protože kulky pálí. Jsou lidé, kteří se popálili od ohně, známená to snad, že už byli v pekle? Tohle všechno je tady. Co tu děláme, když tady nejsme vidět? Co, chodíme bez cíle dokola jako zombie? Tohle je tady! Nebyl jsi ještě nedávno na ulici? Nebe teď, podívej! [gestikuluje na jeho nóbl byt] Sedíme tady v obýváku, s velkou televizí, tohle je nebe, na okamžik. Peklo je vězení, jednou jsem to zažil. Věř mi, tohle je realita. A tyhle všechny sračky tě ovládají.

Pokud by kostely vzaly polovinu peněz, které vydělají a daly je zpátky společnosti, mohli bysme být všichni v pohodě. Pokud by vzaly polovinu budov, které používají k „velebení Boha“ a daly je těm, kteří Boha potřebují, mohli bysme být všichni v pohodě. Viděli jste nedávno tyhle zatracený kostely? Tam venku jsou lidé bez domova. Proč je Bůh nenechá tady? Proč tihle negři nemají dost zlata? Proč Bůh potřebuje zlato, aby ke mně mohl mluvit? Proč Bůh potřebuje barevná okna, aby ke mně mohl mluvit? Proč Bůh nemůže přijít ke mně tam kam mě poslal? Pokud by Bůh chtěl se mnou mluvit na těchto hezkých místech jako je tohle, tak proč mě ksakru poslal právě sem? A tak děti z ghett neuvěří v boha. Proč?

Takže tohle je špatné vyznání, já věřím v Boha, věřím Bohu, že nás dá tam, kde chceme být. Ale tohle nevytvořilo pocit, že by nás mohl Bůh dát do ghetta. To znamená, že on po nás chce abysme tvrdě dřeli, abysme se odsud dostali pryč. Tohle znamená, že on nás testuje. Tohle vytváří pocit, že když máš dobré srdce, tak si blíž k Bohu, ale když jsi zlý, pak jsi blíže k ďáblu, tohle dělá pocity! Vidím tohle každý den, všechny ty strašidelný sračky nedělaj pocit. Nejen že věřím, nenadávám jim, ale nevěřím v bratry, byl jsem s nima ve vězení a mluvil jsem s bratry, „Jsem Bůh, jsem Bůh.“ Ty Bože, otevři mi dveře. Ty víš jak je slunce daleko a jak je měsíc daleko, jak se mám ksakru dostat k tý zasraný bráně? Osvoboď mě a dostaň mě odsud. Pak budu pro život ten z Five Percent.

Jaký typ ženy by Tě dokázal usadit?

Velmi, velmi silná žena. Nějaká, která by mě víc než milovala, protože já bych mohl být zamilovaný víc než ona. Pokaždé když se zamiluju do ženy, nezamiluju se do toho čím ona je, ale zamiluju se do ženy, kterou by mohla být. Dosud jsem nenašel ženu, která by splňovala moje standardy. A jsem si jistý, že ani já nejsem standardem pro každého. Ale zatím jsem ji nenašel, ale našel jsem jednu, o které si myslím, že má potenciál být tou nejdrsnější ženou na světě.

Myslím, že pro muže je normální, zvláště pro černé, cítít že on je král a hledá svoji královnu. V takovéto situaci jsem právě já. Nemůžeš být král dokud neutvoříš sám sebe, dokud něco neuděláš. A já jsem splnil mé cíle, abych ze sebe udělal muže. Teď si stanovuju cíle, abych byl králem. Ne králem někoho jiného, ale mě. Nikdo není mým poddaným, pouze já sám. Udělal jsem ze sebe krále, teď potřebuju královnu abych byl šťastný, takže mohu být učitelem a otcem. A tohle nemůžu být dokud nenajdu královnu, takže jsem uvízl ve vězení.

Spousta Tvých fanoušků z East Coast cítí Tvoji novou oddanost k West Coast jako podraz vůči nim.

To je velkej nesmysl. Kecy! (Směje se.) To není nová oddanost k West Coast, byl jsem na West Coast celou dobu. Někteří lidé, ne všichni, někteří lidé z East Coast jsou na svý ptáky moc hrdý, oni mě nikdy neslyšeli říkat, že žiju ve West Coast. Ode mě je to pouze utvrzování skutečnosti, vždycky jsem říkal odkud jsem přišel. Vždycky jsem dával New Yorku svoji podporu. V Me Against the World, celou píseň jsem pojal k tomu abych to ukázal. Takže teď na dalším albu, když to chci ukázat, kvůli svýmu domovu, kde žiju, každej má problém. Proč nemaj problém s Biggiem, kterej říká „Brooklyn in the house“ v každým zasraným vystoupení, který dělá? Oni jenom dělaj komerci s „The Bridge“ a KRS, proč to není hip hop, když to dělám já?

Kdekdo jinej dělá rozepře prostřednictvím hudby, mluví o rozdílnostech a to je v pořádku. To je hudba, je to hip hop, je to průkopnický. Když to dělám já, je to válka. To je vše co já dělám. Všechno co dělám je, že říkám, že jsem unavenej z toho jak mluvíš o tom odkud jsem. To je to co děláme právě teď. Dělali jsem to jako by byl hip hop jeden národ. Byl jsem hrdej na to říkat co jsem dělal, udělal jsem toho pro East Coast víc než East Coast sama udělala. Dal jsem negrům z East Coast do ruk víc zbraní než oni měli, když se odsud dostali. Dal jsem jim víc trávy a bezpečnejch míst než jim dala East Coast. Udělal jsem víc raperů než udělali oni. Dal jsem Biggiemu jeho první show! Byl jsem pro negry mostem, aby se odsud mohli dostat. Vysvětlil jsem to, jsem jedinej, kterej ti tohle řekl. Já jsem ten důvod proč všichni tihle negři tady mají nabytý šrajtofle.

Je rozepře mezi Tebou a Biggiem stále aktuální?

Žádná rozepře nikdy nebyla, pouze rozdílné názory. Můj kámoš Suge mi dal nejlepší radu, kterou mi kdo dal. Když se ho lidé ptají jestli je v rozepři s Bad Boy a Puffym, říká že je to jako jít na hřiště dráždit malé děti. Je to jako bych byl naštvanej na mýho mladšího brášku, že zrovna vydělává peníze. Nejsem na něj naštvanej kvůli tomuhle, jsem na mladšího bráchu naštvanej proto, že mě nerespektuje, naplácám mu prdel. Nejsem nasranej proto, že jsi v tomhle bloku zbohatnul, jsem tvůj velkej brácha. Rozkopu ti prdel. To je moje jediná věc.

Cítím jakoby to neměl v rukách. Nechal se svést mocí, ne že by byl zlý, ale protože jsou peníze zlé, když je správně neovládáte. Pokud ztratíte svoji vyrovnanost, nemůžete nic udělat. Strach je silnější než láska a negři dělali věci, které nepředpokládali, že by někdy dělali. Ve svých srdcích vědí, proč jsou teďka v pekle. Nemohou spát. Proto říkají všem reportérům a všem lidem „Proč to dělají? Oni zkurvili hip hop, bla bla bla“. Protože jsou v pekle. Nemůžou vydělat prachy, nemůžou nikam jít, nemůžou se na sebe podívat, protože vědí, že se jejich marnotratnost vrátila. Já jsem naživu, duch tu kráči dokola.

A teď, všichni kdo si myslí, že nerespektuju, já miluju moje fanoušky z East Coast. Jsem odsud. Jím New Yorkskou pizzu, řídím New Yorkskej džíp, ale říkám pojďme na chvilku do reality. Jestli alespoň z poloviny miluješ hudbu, tak se vrať a studuj. Studuj co bylo „Party and Bullshit“ předtím než jsem potkal Biggieho. V jeho rapu neslyšíš můj styl. Sleduj, že po tom co jsem poznal Biggieho, vyšlo Ready to Die a celej jeho styl byl jinej. Studuj proč bych mohl být nasranej, když polovina významnejch raperů z New Yorku nebo jejich manažeři, jejich agenti nebo prostě někdo byli při tom když mě postřelili a nikdo z nich mi o tom nedal žádnou informaci. Jenom si to prostuduj. Studuj jak Wu-Tangům ukradli řetízek v six-six-deuce, nejenom že jsem našel kdo to udělal, ale nechal jsem jim zprávu, že pokud chtějí vidět negra, kterej to udělal, tak ho můžou vidět. Můž na muže, pouze ty a oni, žádný zbraně, prostě nic jestli to tak cítíš. To je vše na co jsem se ptal. Jestli si chceš hrát na gangstra nebo G nebo krále New Yorku, tak to očekávám. A jestli tohle nechceš příjmout, tak pak budu chtít rozbít tvoji říši. A tohle je o co tu jde.

Z knihy „Tupac Shakur by the editors of VIBE“
Červen 1996