STRANA 123 – KAPITOLA 14 – NOČNÍ BOJE
„Tam, kde se objevilo Death Row, se odehrávalo velké drama. Kde byly problémy, tam bylo i Death Row.“
Mluvil jsem s jedním spolupracovníkem Mika Tysona, než se podruhé utkal s Evanderem Holyfieldem. Znali jsme se od doby, kdy jsem se dal dohromady s Death Row. V jednu chvíli jsem chtěl pracovat pro Tysonův tým. O lidi, se kterými pracoval, se velmi dobře staral, všem koupil auta a dobře se k nim choval. Staral se o ně dobře, protože na ně nahlížel z dlouhodobého hlediska, a to se mi na něm líbilo. Já sám jsem dlouhodobý člověk. Můj přístup je takový, že když mi dáte šanci, tak se vám dokážu osvědčit.
Od jeho posledního zápasu se však pro Mikea mnoho věcí změnilo. Náš společný přítel mi řekl, že Mike je v nejlepší zápasnické formě v životě. Nikdy nebyl ve větší kondici a nikdy nebyl lépe připraven vstoupit do ringu. Měl za úkol získat zpět svůj titul z rukou Holyfielda, který ho o něj připravil v říjnu 1996, pouhý měsíc po Tupacově smrti.
Neslavná odveta, v níž Mike ukousl Holyfieldovi ucho, změnila jeho budoucnost i budoucnost boxu.
V posledních dvou letech zažil box tři opravdu smutné a černé dny. Riddick Bowe bojoval s Andrewem Galottou v Madison Square Garden a po zápase se strhla mela, protože Galotta neustále mlátil Boweho do koulí a Boweho roh skočil do ringu. Oliver McCall se pak v ringu nervově zhroutil.
Nic se ovšem nevyrovná kousku, který předvedl Mike Tyson. Když jsem ten zápas sledoval, nemohl jsem si nevzpomenout na Tupaca. Víte, oni dva byli jako vystřižení ze stejného těsta a to byl hlavní důvod, proč byli tak blízcí přátelé. Rozuměli si navzájem velice dobře, a protože jsem s Pacem pracoval, byl jsem v Mikeově blízkosti a zažil jsem věci, které jsem sám zažil a pochopil jsem, o co jde.
STRANA 124
Kdybyste mohli zastavit Mikea na jeho cestě, než se vydal za Holyfieldovým uchem, a říct mu: „Miku, za chvíli zahodíš všechno, na čem jsi kdy pracoval. Už se nezapíšeš do historie jako legenda. Tvoje rodina bude poznamenána. Už nikdy nebudeš srovnáván s Muhammadem Alim nebo Joem Frazierem. Tvá historická budoucnost ti bude vytržena z rukou. Okamžitě toho nech.“
Myslíš, že byste ho zastavili? Ne. Mike by se na vás podíval a řekl by: “ Jděte mi kurva z cesty, než vám utrhnu ucho“.
Když se hned poté všichni dostali do ringu, víte, co to udělalo? Vzrušilo ho to ještě víc – víte proč? Projevily se v něm zvířecí instinkty, šlo mu o přežití. Řekl si: „Seru na to, už nebudu boxovat. Teď budu bojovat. Pochopte, i když prošel systémem – byl zavřený, zavřený tři roky – když byl zatlačený do kouta, myslíte, že mu záleželo na tom, aby se vrátil do vězení? Ne.
Na celou situaci se dívá takto: Teď je to to, co musím udělat. Přesně takhle se na svět kolem sebe dívali Suge, Tupac, Reggie a všichni z celé té scény.
Vyřešíme to, až přijde čas. Mike Tyson, Suge Knight a Tupac Shakur se nesešli náhodou. Přihlásili se ke stejné etice Thug Life a bez ohledu na to, jak moc se Tyson ve vězení snažil tyto okovy setřást, když podruhé bojoval s Holyfieldem, dokázal, že je k tomuto světu stále psychicky připoután. Tupac a Tyson si tak dobře rozuměli, protože si byli v mnoha ohledech podobní. Mike Tyson byl nejmladší, nejdrsnější černošský boxer v historii a Tupac byl nejmladší, nejdrsnější černošský rapper v historii.
Oba si užili slávy a věhlasu, jakého může kdokoli za svůj život dosáhnout, ale co to znamenalo při zpětném pohledu? Nic – nic to neznamenalo. Ani jeden z nich nedokázal oddělit své emoce od své profese. Profesionalitu by klidně hned nechali za sebou. Když nastala nějaká situace, zapomněli na ni, bylo jim to jedno. Bylo jim úplně jedno, jak je budou vnímat. Vrátili by se tam, odkud přišli, na ulici.
STRANA 125
Kdyby si mohl sundat rukavice, bojoval by s Holyfieldem pěstmi, protože se zbláznil. Když takhle přijdete o rozum, přestanete se zajímat o svou kariéru.
Mike se už o box nezajímal. Záleželo mu na tom, že chtěl s tím chlapem bojovat čistě a dostal ránu do hlavy, ať už to bylo úmyslné, nebo ne – a podle mě nebylo – ale takhle to Tyson neviděl. Šel do toho zápasu s tím, že chce získat šampionát zpět férově. Nikdy v životě nebyl v lepší formě a byl připraven na pořádný zápas.
Ale když ho Holyfield ve druhém kole svázal a znovu dostal ránu do hlavy, Mikeovi se v hlavě zrodilo: „Seru na to, je to v háji. Je mi to jedno, prostě budu bojovat bez zábran a co se stane, to se stane. Stejně jako s Tupacem. Když Pacovi ruplo v bedně, nemyslel na následky, to při rvačkách nikdy nedělal. Prostě se rád pral a nikdy se nestaral o to, že bude mít problémy.
Chtěl se toho jen zbavit. Tyson udělal totéž. Měl pocit, že zápas byl nečistý, a snažil se přivolat rozhodčího. Bez ohledu na to se vždycky vrátí tam, odkud přišel. Můžete vzít kluka z ghetta, ale nemůžete vzít čtvrť z kluka. Proto byli ti dva tak dobří přátelé. Vzájemně si rozuměli a obdivovali se.
Mike Tyson měl stejný názor na Tupaca. Když jsme byli na turné v Ohiu, Tupac pozval Mikea na pódium, aby s ním zazpíval. Mike měl na sobě černou kšiltovku, černé brýle a koženou bundu. Pac začal o Mikovi rapovat a Mike skákal po pódiu, vyhazoval ruce do vzduchu a řval jako pominutej, jak byl nadšenej.
Když slezl z pódia, stál hned vedle mě a říkal: „Panebože, Tupac je nejlepší! Je to nejlepší rapper na světě.“ Myslel jsem na to, co mi řekl v zákulisí, a po zhlédnutí posledního zápasu se mi všechny ty vzpomínky vrátily.
Tupac Shakur potřeboval bojovat stejně jako feťák potřebuje drogu. Jediný rozdíl je v tom, že to měl pod kontrolou. Ale stejně se mu to líbilo. Pořád to potřeboval. Potřeboval vědět, že je tak kontroverzní, že se může porvat a lidé o tom budou pořád mluvit. Není takový slaboch, jak by si někteří lidé mohli myslet.
STRANA 126
Dostával se do rvaček, protože niggové mluvili o takových sračkách. „Zrovna jsem se vrátil z natáčení videoklipu a Tupac se popral a nakopal jednomu borcovi prdel. To byste měli vidět.“ Bylo to prostě něco, co potřeboval. Jste tak dobrý, jak dobrá je pověst, která vás předchází. On už pověst měl, takže nemusel nutně nic dokazovat. Vlastně se snažil ty sračky do jisté míry vyčistit. Nikdy jsem neměl dojem, že by si chtěl něco dokázat.
Spojení se značkou Death Row znamenalo, že jste připraveni na drama. Tak to prostě bylo. Všude samé bitky, věděl jsem, odkud to přichází, a myslel jsem si, že spousta těch sraček je prostě něco, z čeho za pár let vyrostou. Uvědomí si, že spor není nic, kvůli čemu by měli přijít o život, zvlášť když toho mají tolik, že se jim to hodí. Do té doby byli vždycky připraveni se rvát.
Jednou večer jsme byli v House of Blues na večírku poté, co byla parta vysokoškolských hráčů draftována do NFL. Noční klub na Sunset Stripu je velké místo a ten večer tam bylo plno. Nikdy jsem neviděl, že by se v klubu mačkalo víc lidí než ten večer. Všichni byli na nohou, tančili a bavili se, ale jak jsme tam přišli, tak zas někdo začal s nějakou blbostí.
Vždycky někdo přišel s něčím dramatickým a není to tak, že by to Death Row vždycky vyhledávali, nebo že by umělci – pravda, nikdy před ničím neutíkali, ale ne vždycky začali. Faktem je, že všude, kam přišli, se setkávali s výzvami. Lidi u nich pořád přešlapovali, aby viděli, co mají. Ten večer Snoop, Pac, Suge, Hammer a celá ochranka se do nich pustili. Dokonce i hráči si dávali rány pěstí.
Klub byl uzavřen a byl z toho velký nepořádek. Než se to stalo, dostali jsme se s Tupacem do malé hádky. Takhle to dopadlo, když jsme se tam s Tupacem objevili. Byli jsme v prvním patře a Pac chtěl proniknout k baru. Bylo plno, a když jsme byli v davu, Pac byl vždycky po mé pravici.
Jednu ruku jsem měl za ním, abych zabránil lidem, kteří se k němu blížili zezadu, a levou ruku jsem měl před ním, abych odstrčil lidi, kteří by se k němu blížili zepředu. Došli jsme k baru a tam stál nějaký chlap. Viděl nás přicházet a prodral se k Pacovi. Dotkl se ho z vrchu na hlavu a začal na něj tlačit. Viděl jsem, jak se s ním Pac začal bavit, a pomyslel jsem si: Dobře, asi ho musí znát.
STRANA 127
Ale pak jsem začal slyšet útržky rozhovoru a neznělo to dobře. Tak jsem toho chlápka opřel o bar a říkám: „Hele, kámo, proč se nestáhneš?“. Podíval se na Paca a řekl: „Co je s tvým bodyguardem, proč se tu sere?“
Pac tomu chlápkovi řekl: „To je můj kámoš, ten se stará jen o mě.“ Tak jsme se trochu přetlačovali a ten chlap ustoupil. Podíval jsem se na Paca a řekl: „Pacu, já myslel, že ho znáš.“ Pac řekl: „Toho niggu jsem v životě neviděl.“
Začali jsme se smát, ale klubu to nepřišlo vtipné. Ten večer se tam strhly dvě nebo tři rvačky a bylo to čím dál šílenější. Než jsme odešli, viděli jsme toho černocha znovu a tentokrát mluvil s jedním ze svých lidí, ukazoval na mě a říkal: „Ten nigga něco zkouší.
Brácha si ani nemůže jít promluvit s Pacem.“ Přistoupil jsem k němu a řekl: „Poslouchej, nigga, mám práci a původně jsem si myslel, že znáš Tupaca, ale očividně ne. Tak jsem se tě zeptal. Teď nevykládej sračky svýmu kámošovi, jako kdybychom ti něco udělali. To ty jsi ten, kdo má problém.“ Nebyla to nic hrozného, ale stalo se to už mockrát.
Všude, kam jsme přišli, se někdo snažil urvat si kus Paca. Je spousta závistivých lidí, spousta zkrachovalých černochů, kteří chtějí to, co má on, nebo si myslí, že si to nezaslouží, a pravdou je, že jak jsem ho znal, můžu vám říct, že si zasloužil každý zatracený cent, který vydělal, a měl větší talent než kdokoli, koho jsem kdy poznal. Ale spousta lidí to prostě neunesla. Pokaždé, když se něco stalo, snažil jsem se být sám sebou.
Byl bych profesionální a snažil bych se situaci vyřešit dřív, než se vymkne kontrole. Přistoupil bych k tomu borcovi a zkusil mu nejdřív domluvit: „Jsem Pacův bodyguard a ty jsi opilý nebo zhulený a vůbec bychom se o tom nebavili, kdyby ses staral o svoje věci.“
Řekl bych lidem kolem, ať si toho nevšímají, ať už je to kdokoli, že ten člověk nestojí za to, aby mu věnovali čas. Často se mi to podařilo zarazit dřív, než se to vymklo kontrole. Pak byly chvíle, kdy se věci nedaly zarazit dřív, než se vyhrotily. Bylo už pozdě. Většinou Pac viděl, jak jsem reagoval, a byl s tím smířený. Viděl, že se nebojím jít do nějakých hádek, ale jako profesionál bych se snažil věci zastavit dřív, než začnou. Pokud to ale začalo, byl jsem připraven. Udělal bych, co bych musel.
STRANA 128
Měl jsem příležitost to znovu a znovu prokázat. Tu noc, kdy jsme byli v hotelu Le Montrose v západním Hollywoodu, jsme právě dokončili natáčení klipu Dogg Pound pro Soul Train a Tupac to tam chtěl rozjet, protože slyšel, že je ve městě holčíčí skupina R&B – Total.
Je to dívčí skupina vydavatelství Bad Boy a Pac se je snažil vypátrat, protože chtěl jednu z nich přefiknout. Jak už jsem zmínil, další fáma byla, že Faith měla být ve městě a on ji taky hledal.
Byli jsme na stanovišti a hledali jsme Faith a Total, a možná to bude znít směšně pro někoho, kdo Paca nezná, ale je fakt, že mohl přefiknout, koho chtěl, a byl pořád na lovu. Všichni jsme byli nahoře v pokoji, který si pronajali, a Pac a jeho kámoši hulili a chlastali a celá místnost byla plná dýmu.
Jsem na balkóně, podívám se dolů na ulici a vidím, jak Yaki a Muta se pod námi pošťuchují s chlápkem, který právě vystoupil z limuzíny. Začali být opravdu hlasití a já slyšel, jak někdo křičí, tak říkám Pacovi: „Myslím, že tví kámoši asi budou mít problém.“
Když se Pac objevil na balkóně, už bylo vidět, jak do sebe strkají a křičí, tak jsme se všichni vyřítili ke dveřím a všichni běželi k výtahu a já jsem křičel: „Seru na výtah, jdeme po schodech!“. Pac mě následoval ke schodišti a seběhli jsme asi pět pater, než jsme se objevili v hale. Ale ještě než jsme se dostali z pokoje, museli jsme přeskočit Big Syka, který spal na podlaze a vyskočil, když uslyšel ten rozruch.
Měl záděr, takže měl sandály, a než se dostal ven, zakopl a upadl, takže jsme ho museli všichni přeskočit. Bylo to šílený, a když jsme se dostali k Mutovi a Yakovi, Pac byl samozřejmě první, kdo řekl: „Hej! Co je kurva…“ a postavil se čelem k tomu nejhlasitějšímu, který měl s jeho kámoši velký problém. Vstoupil jsem do toho a začal se s ním bavit a tušil jsem, že Muta a Yak ten průser vyprovokovali. Jeho kámoši věděli, že Pac vždycky vyhledává kdejakou rvačku, šlo mu vidět z obličeje, že Pac byl připraven začít se mlátit.
Uvědomím si ale, že ten chlap je sám a je to hubenej zmrd, nebylo tedy na místě se na něj vrhnout, aniž bych zjistil, co se stalo. Říkám Pacovi, že si s ním prostě promluvíme a zjistíme, co se děje. Tentokrát byl Pac opravdu v klidu a ten chlap začal mluvit o tom, že zná Paca ze severu a začal mu vysvětlovat, že si s ním začali jeho kámoši, že to bylo kvůli nějaké jeho holce.
STRANA 129
„Pac, nevěděl jsem, že to jsou tví kámoši,“ řekl ten chlápek. „Ti tvoji kámoši chtějí vypadat drsně, já se jen snažil dostat do hotelu.“ Muta a Yak se s těma dvěma holkama bavili a limuzína přijela a on ty holky znal, viděl, co se děje, a domlouval jim. S Pacem si to vyříkali a bylo to v pohodě a pak jsme se vrátili do hotelu a všichni si začali promítat tu scénu, jak Big Syke ležel uprostřed podlahy a jak byl jediný, kdo měl rozum a šel pomalu po schodech.
Když jsem poslouchal, viděl jsem, jak se Tupacovo vnímání změnilo. Bylo to poprvé, co jsme spolu byli v nějakém konfliktu, a podle toho, jak o tom později mluvil, jsem poznal, že se mu líbilo, jak zvládám své věci. Viděli, jak reaguju a že jsem na jejich straně a že se snažím situaci vyřešit neutrálně, ale nebráním jim v boji, pokud to musí udělat.
Rozuměl jsem také jejich řeči a řeči těla. Znal jsem všechny signály a jejich slang. Když pocházíte z ghetta, znáte dialekt i chování, a situace, které by někoho jiného mohly vyděsit, pro mě byly běžnou záležitostí. Už jsem ten životní styl nežil, ale chápal jsem ho a díval se na všechna ta dramata jako na děti, které jsou prostě dětmi.
Jsem starší a zažil jsem už hodně věcí a nic mě nešokovalo. Nicméně drama, bitky a problémy se objevovaly snad všude. Poté, co Death Row podepsali smlouvu s Gravediggaz, se jeden z jejích členů dostal do křížku s nějakým týpkem a Suge byl náhodou u toho. Když ten týpek viděl, jak po něm Suge jde, řekl: „Do prdele, Suge, nevěděl jsem, že to jsou tvoji kluci. Kdybych to věděl, nikdy by se to nestalo.“
Týpek se omluvil, i když mu údajně ten chlápek z Six Feet Deep něco ukradl, ale když se do toho vložil Suge, celá věc se ututlala. To je další věc, když jsi válčil s Death Row, válčil jsi s rodinou. Je to jako kdybys válčil s Gottim, Zjizvenou tváří nebo Nedotknutelnými.
Nedošlo k žádnému omylu. Když se Tupac spojil se Sugem, věděl, co dělá. Spojil se s největším a nejdrsnějším kámošem a skutečně cítil tu sílu. Samozřejmě, že pro získání moci vždycky něco podstupujete a Pac přistoupil na spoustu kompromisů. Někteří lidé si dokonce myslí, že se vzdal svého života…..
STRANA 130
Ačkoli se objevilo mnoho zpráv o názoru na Club 662, názvu Sugeova klubu ve Vegas, který se na klávesnici telefonu píše MOB a je spojován s terminologií Bloods, Tupac měl svou vlastní definici MOB: Money Over Bitches.
Každý, kdo se v klubu pohyboval, věděl, že tyto dvě věci jdou ruku v ruce. Holky se chtěly dostat do klubu 662, protože se chtěly seznámit s borci, kteří měli penězi. Ať se dělo cokoli, v 662 vždycky k něčemu došlo. Tu noc, kdy se Tyson utkal s Frankem Brunem, se v 662, Sugeově klubu na Stripu, strhla obrovská rvačka. Tupac byl přímo uprostřed toho všeho. Obvykle to s ním nemělo nic společného; v polovině případů se do toho prostě musel připlést. Tenhle večer tam byli všichni členové ochranky. Ten, kdo byl uprostřed, byl člen Wu-Tang Clanu. Dostal na prdel. Polovina Death Row mu tam nakopala zadek.
Postavil jsem Tupaca ke zdi. Skočil by do všech lidí, do vzduchu, ale je u mě, nemůže nikam utéct. Pořád se snaží odstrčit jednou nohou, ale stál u mě, nemohl nikam utéct. Pak zasáhla naše ochranka, popadla toho, kdo dostával nakládačku, odvedla ho ke vchodovým dveřím a vyhodila z klubu. Podělaná lasvegaská městská policie tomu týpkovi nakopala venku prdel.
Když všichni vychladli, řekl jsem Pacovi, že jestli se na mě chce zlobit, tak je to v pořádku, protože ho nenechám, aby se do téhle blbosti pletl. „Jestli mě nechceš jako svého bodyguarda, tak to je taky v pořádku,“ řekl jsem mu. „Ale mým úkolem je chránit tě a držet tě dál od problémů.“ Řekl: „Jo, já vím, Franku. Já vím.“ „Nenechám tě dostat se do průseru jen proto, aby ses do něj dostal.“ „Ale byl v tom můj kámoš, Danny Boy,“ řekl Pac. „Víš co, ať už se dělo cokoliv, je to vyřešený.“ Tupac se každopádně snažil dostat doprostřed rvačky. Všichni tam ale dostali strašné pecky do hlavy. Reggie rozdával rány, Danny Boy na toho frajera zase ječel.
Nikdy nezapomenu, co Tupac udělal potom. Byli jsme ve výtahu hotelu Luxor, vraceli jsme se do svých pokojů a Tupac mluvil se Sugeem. Řekl: „Hej, Suge, musíme napravit tuhle situaci s tím borcem. Nebylo to správný, jak to dopadlo.“
STRANA 131
Říkal jsem si: To si děláš prdel. Tohle říká Tupac? To fakt už slyším kdejaké blbosti. Tak si to Suge vzal k srdci a změnil to.
Pro mnoho lidí bude těžké pochopit tento moment, ale já jsem měl Suge Knighta rád, a když budete pokračovat ve čtení této knihy, zjistíte, že i po tom všem, co jsem prožil s Death Row, ho mám stále rád. Znám lidi, kteří udělali mnohem horší věci, než kdy udělal Suge Knight. Znám lidi, kteří zničili celé čtvrti, ale Suge takový nebyl.
Všiml jsem si na něm, že už na začátku požádal ochranku, aby v určitých situacích zakročila. Nebylo to proto, že by nevěřil naší loajalitě, ale proto, že si vážil naší kariéry. Možná to zní šíleně, ale je to tak. Nechtěl, abychom byli svědky událostí, které by ohrozily naši kariéru.
Musíte si uvědomit, že většina chlapů, kteří pracovali pro Wrightwaye, byli příslušníci policie nebo příslušníci mimo službu.
Pravdou je, že většina z nás byla na obou stranách mince a nehodlali jsme na Sugea donášet kvůli malicherným nesmyslům, ale on také nechtěl mít nic na svědomí.
Svým způsobem nám to přišlo úctyhodné. Nedávno mi volal jeden losangeleský vyšetřovatel a ptal se mě, co vím o incidentu, který se odehrál na vánočním večírku Death Row v roce 1995. Zavolal Lesovi i mně – v té době jsem mluvil s detektivy z oddělení vražd z Las Vegas – a dozvěděl jsem se, že se mnou chce mluvit i FBI.
Les a já jsme o incidentu slyšeli, ale nezažili jsme ho. Byli jsme v jednom domě v Beverly Hills, který se jmenoval Chateau a který si Suge pronajal na večer, a všichni pařili v jeho apartmá. Pořád mám seznam pozvaných a vypadá to jako seznam nejznámějších lidí v showbyznysu.
Stál jsem na místě před Sugeovým apartmánem, takže nevím, kdo se na večírek dostal, ale mezi pozvanými byli Madonna, Sade, Richard Roundtree, Eric Roberts, Boy II Men, Little Richard, Bruce Springsteen – ten seznam měl jedenáct stránek. Dům byl zatraceně velký, bylo tam spousta kočiček a večírek se pak rozjel.
Chlápek, který znal Puffyho Combse, se nahoře flákal s Death Row. Další chlap byl venku v přízemí a zaslechl nějaký křik.
STRANA 132
Když se podíval nahoru, viděl že přes balkon visel chlap – a stáli tam členové Death Row a drželi ho za kotníky. Jeho kámoš běžel a volal o pomoc, ale ten chlap dostával na prdel. Neviděli jsme, kdo ho mlátil, vaše představivost je stejně dobrá jako naše, ale slyšeli jsme, že mu vyhrožovali, aby zjistili, kde Puffy bydlí. Zřejmě to byl důvod, proč toho chlapa vůbec mlátili.
Nehodlám to chování nijak omlouvat, ale taky jsem se do toho nijak nepouštěl. Byl to jen další den v kancelářích Death Row. Těch incidentů bylo spousty. Nevím, jak někdo může mít přehled o probíhajících soudních sporech, které ze spousty z nich vyplynuly. Producenti pořád mizeli a pak se vraceli ze studia, Sam Sneed. Johnny J, DJ Quik.
Sam Sneed se údajně skrývá, Pac prý jednou zmlátil Sneeda v Sugeově kanceláři. Byl to jeden z producentů, který tam jeden den byl a druhý den byl pryč. Pac ho zmlátil v Sageově kanceláři za těžkými dveřmi, které byly zamčené.
Vzpomínám si, jak jsme jednou v New Orleans byli v Sugeově hotelovém apartmá, když nás požádal, abychom vyšli za dveře, protože potřeboval vyřešit interně nějakou záležitost. Bohužel drama bylo obvykle způsobeno tím, že někdo řekl něco špatného a to stačilo.
Když byl Pac fakt naštvaný, tak vám do očí říkal, jak vás nemá rád, vyprávěl vám o vaší mámě a o všech ostatních, posílal vás do prdele. Všechno se vrací do dětství. Ať už se musel vypořádat s čímkoli, když vyrůstal, s čímkoli, co viděl, a se sračkami, kterými si prošel, naštvalo ho to. A taky to z něj udělalo básníka. To je Tupacův rozpor, který tolik lidí frustrovalo. Chtějí buď toho hodného, nebo toho zlého a mají problém přijmout oba Tupacy.
Chudák Les, Tupac obvykle naznačil, že je ten špatný. Když pracovali na videoklipu „Hit ‚Em Up“ ve skladišti na Slauson Avenue poblíž obchodního centra Fox Hills, Pac se s někým začal hádat a slyšel, jak někdo vyhrkl něco ve smyslu. „Zastřelí tě.“ Les slyšel, jak Tupac toho chlápka oslovil slovy: „Nigga, můj bodyguard stojí přímo tam. Lesi, máš svůj opasek?“ On na to: „24/7….“. „Předveď jim svůj opasek.“
STRANA 133
Vyhrnul si tedy košili a ukázal jim zbraň. Pac řekl. „Vidíte? Tenhle sráč ti rozbije hubu.“ To se stalo v době, kdy si to rozdával se Salli, a když se všichni chystali odejít ze scény. Pac řekl Lesimu: „Pamatuješ si toho negra, co tu rozjebal mého Mercedesa? Něco mi tehdy schoval do tajné přihrádky v mé káře, kde lidi schovávají zbraně a policie se nikdy nedozví, že tam je“.
Les nevěděl, k čemu směřuje. „Podívej se na to,“ řekl Pac, „nemáš nějakou zbraň, kterou bys mi mohl na noc půjčit?“ Les vyletěl z kůže. „Nezáleželo na tom, že byl v podmínce a nesměl být přistižen v dosahu zbraně,“ říká Leslie. „Bez ohledu na to. Pac se vždycky chystal vyrazit do boje. Zeptal jsem se ho, proč chce zbraň, a on řekl, že jde k Salli do bytu.
Nemohl jsem přijít na to, o co mu jde, a řekl jsem mu. „Kdyby byl nějaký problém, jsem tvůj bodyguard. Pojďme. Já jsem ten, kdo má povolení nosit zbraň.‘ Na druhou stranu jsem policista a moje zbraň je policejní zbraň, a tak jsem věděl, že mu nemůžu tu zbraň strčit do ruky. Ze stejného důvodu, kdyby měl problém, řekl jsem mu, že půjdu s ním.“ A tak jsem se rozhodl, že se mu budu věnovat. Pac se choval, jako by ho Leslie zradil. V Pacově mysli s ním Les nebyl na stejné vlně a byl na něho strašně naštvaný.
„Na celé věci je šílené, že Frank by udělal to samé, ale Pac by si od něj neřekl o zbraň.“ Jinými slovy. To, co se Les snažil říct, že Pacovi trochu jeblo v hlavě. Druhý den mi řekl, že Les chtěl jen zjistit, kde Salli bydlí. Nepochybuju, že Leslieho příběh je stoprocentně přesný, ale Pac se na to díval jinak. Patříš do mé party a musíš být i se mnou a na mé straně“.
Průser se táhl už několik dní, s Leslie se už dostal do sporu kvůli fotce, na které byl se Salli, a Tupac už měl v ústech špatnou pachuť. Když Leslie nechtěl odevzdat zbraň, začalo se říkat: Dobře, prostě jdeš po tom, co znamenám ve světě, nebo chceš jenom zjistit, kde bydlí moje holka.
Je pravda, že mě Tupac nestavěl do stejně kompromitujících pozic jako Les, ale podle mých aktivit také věděl, že jsem pro něj za každou cenu – jeho zápasy se pro mě staly boji, jeho nepřátelé mými nepřáteli. Tupac potřeboval loajalitu od lidí kolem sebe a ode mě ji dostal. Na rovinu ji měl, celou pro sebe.
STRANA 134
Jak se zpívá v písni ze soundtracku k filmu Gridlock’d: „Never Had a Friend Like Me.“ (překlad: Nikdy jsi neměl přítele jako já)
Nemluvím o věcech, o kterých nic nevím, takže vám nemůžu říct nic o Pacově dětství. Pokud čtete tuto knihu, tak už o jeho mládí něco víte, protože jste pravděpodobně jeho fanoušci a on o něm ve své hudbě nic moc neřekl. Při práci s ním jsem věděl, že žije a dýchá svou filozofií Thug Life, a to muselo vycházet odněkud z jeho srdce. Pro Paca byl každý, kdo se k Thug Life stavěl zády, zaprodanec.
Přesně jsem věděl, odkud přichází. Byl jsem starší a už jsem si prošel mnoha podobnými sračkami jako on, ale to neznamenalo, že jsem se na něj díval svrchu kvůli jeho problémům. Vůbec ne.
Ironií osudu bylo, že Pac byl smířený sám se sebou. Nebyl nutně smířený se vším, co se dělo ve světě kolem něj, nenacházel v něm klid. Nepřipadalo mu, že by se černoši spojili a byli jedním národem. Nedovedl si představit, že by přestali loupit, střílet a dělat věci, které se dějí mezi nimi.
Nedokázal najít způsob, jak to vyřešit. Ignoroval Martina Luthera Kinga, Malcolma X a všechny ostatní politické vůdce. Neviděl nic, co by mohl v tomto životě udělat, a i když cítil, že v jejich šlépějích se nejspíš vyrojí další aktivisté, neviděl žádné změny. Pac měl pocit, že změnit směřování tohoto světa může jen Bůh, a ten se v dohledné době nechystal zakročit.
Pac je rozhodně na lepším místě. Nezajímá mě, co lidé říkají, negativní věci, protože jsem ho znal. Není to tak, že bych znal člověka, který znal někoho, znal jsem jeho i jeho dvojče.
Jedním z mnoha jeho problémů bylo, že ho lidé vždy chtěli vyzvat, aby ho zmáčkli a zjistili, zda je opravdu bojovník. Pracovali s ním. Měl jsem dojem, že Tupac byl skutečný bojovník. Na důkaz toho vám můžu vyprávět o tom, jak si to se mnou Tupac chtěl jednou vyřídit.
Musíte pochopit, že jsem velký muž. Tupac nebyl ani o polovinu menší než já. Lidé se se mnou většinou nehádají. Vyhýbají se tomu, aby si začali s takovým „cvalíkem“, jako jsem já, protože vypadám, že jsem vždycky připraven někomu nakopat prdel, a pravda je, že to umím. Jedinej rozdíl je, že jsem starší a nevyhledávám nikoho, kdo by mě chtěl zabít.
STRANA 135
Na druhou stranu, Pac mi jednou padl do cesty a já mu to málem zbaštil. Jednou mě vyzval a až později si uvědomil, že to chce udělat, plánoval si to.
Byl to poslední den natáčení filmu Gridlock’d. Ten večer měl nejlepší náladu.
V přívěsu měl několik žen, jeho kámoši byli s ním. Salk, jeho bývalka už byla minulostí a všichni se tam bavili. Požádal mě, abych dostal Kevina Hackieho do přívěsu, protože chtěl, aby pro něj Kevin něco sehnal. Malcolm řekl Kevinovi, aby Pacovi sehnal Hennessey, a dal mu čtyřicet babek.
Kevin šel pro Hennessey, a když ho donesl zpátky, podal mi flašku a já ji odnesl Pacovi. Malcolm se zeptal: „Kde jsou drobné?“
Řekl jsem: „Nedal mi žádné drobné.“ Tak mi Pac řekl, ať si ty drobný vezmu od Kevina. Kevin říká: „Žádný drobný nemám.“ „Hej, chlape,“ řekl jsem. „Já jenom předávám zprávu.“ Tak jsem se vrátil k Pacovi a řekl mu, co Kevin říkal, a on mi řekl, ať dotáhnu Kevina okamžitě do přívěsu.
Šel jsem za Kevinem a řekl mu to. Kevin seděl v dodávce, je asi půlnoc a jsme unavení, k smrti unavení. Jsme na place už osm týdnů a nemáme náladu na to, aby to takhle skončilo.
Vrátíme se do přívěsu a Malcolm otevře dveře. Znovu se ptá na drobné. „Jak to myslíš?“ Kevin se zeptal. „Ta blbost stála čtyřicet babek. Je tam jenom dolar a nějaké drobné.“ „Myslel jsem, že jsi říkal, že tam nejsou drobný!“ řekl Malcolm. „Tady to je!“ řekl Kevin a dal Malcolmovi, co měl. Pac vyskočil z gauče a běžel ke dveřím.
Kevin stál na prvním schodu přívěsu a já jsem byl na konci schodů, na druhém konci přívěsu. „O čem to kurva mluvíš, Hackie!“ křičel. „Tohle jsou moji zkurvení vojáci. Když jim něco řeknu, tak to udělají.
Kde mám kurva drobné?!“ Začnou se do sebe navážet a začíná to být vážnější. Vyjde z přívěsu, vrazí Kevinovi přímo do obličeje a začne z plných plic řvát: „Nakopu vám oběma prdel!“ Podíval jsem se na něj, trochu couvl a řekl jsem si: Ne, to neřekl jen tak, Pac se přesune k Hackiemu a řekne: „Je mi u prdele, že jste policajti. Je mi to jedno.
STRANA 136
Tak s tím mám fakt kurva problém. Tohle není žádnej malej problém. Budu si dělat, co budu chtít.“ Jsem někdo. Tenhle kluk chce mít zase problém a já se ho tam chystám vzít. Mám s ním jet na týden do Itálie, dva dny od té noci, a já si říkám: „Seru na to.
S tímhle bláznem nikam nepojedu. To už je Pac v přívěsu dost nalitej a my se na sebe s Kevinem podíváme a jdeme k místu, kde stojí Al Gittens. Ten je pro tu noc vedoucím a já mu oznámil, že mizím. „Pac je v prdeli, já tu končím.“ Kevin řekl totéž a oba jsme se vydali k naší kameře. Al říká: „Já vím. „Hele, to nemůžete ale udělat.
Jste jeho ochranka.“ Řekl jsem mu to. „Na to kašlu. Nenechám nikoho, aby mě urážel, jak to právě udělal.“ Kevin to cítil stejně silně jako já. Najednou z přívěsu vyšel Muta a povídá: „Hej, Franku, Pac tě chce.“ „To snad ne, Franku. Pomyslel jsem si: „Ale ne, už je to tady. Budu muset toho mladého niggu usměrnit.
Vejdu dovnitř a všude byl kouř. Podívám se na Paca a byl tak v prdeli, že měl krvavé oči. Ten nigga je fakt v prdeli. V ruce má chlast, všude v přívěsu jsou samé děvky. Bylo mi jasný, že se trochu předvádí před lidmi kolem. Chtěl, aby všichni viděli kousek života rváče. Kývnu na něj a zeptám se ho: „Co je? Chtěl jsi mě vidět.“
Podíval se na mě a řekl: „Hej, Franku, to nebylo určeno tobě. Když jsem vyšel z přívěsu, viděl jsem dvojmo. Myslel jsem, že vedle Kevina někdo stojí.“ Ten nigga byl tak v prdeli, že když vyšel z přívěsu a říkal, že nám oběma nakope prdel, myslel si, že se dívá na dva lidi.
Proto jsem to posral. Nechtěl jsem se do těch sraček vůbec zaplést, nestál jsem poblíž Kevina. Byl tak v prdeli, že viděl dva Keviny Hackies. Takhle mimo jsem ho ještě neviděl. Omluvil se mi a řekl. „Víš, že jsi můj kámoš, Franku.“
Řekl jsem mu, že se mu chystám říct, aby si našel nějakého jiného parťáka, kterého vezme do Itálie, a začali jsme se tomu smát, jak jsem odcházel z přívěsu. Slyšel jsem, jak říká jedné z holek, kdo jsem. „Vidíš, to je Velký Frank. Je to můj bodyguard, můj velkej kámoš.“
STRANA 137
Chtěl jsem mu dát výpověď, ale zachránil mě. Dostali jsme se odtamtud až v půl páté ráno a nemusím říkat, že se Kevinovi nikdy neomluvil. Pořád se do sebe naváželi kvůli maličkostem, a proto nechtěl Kevina jako svého hlavního bodyguarda. Kevina toleroval, ale neměl ho rád. Líbilo se mu, že Kevin byl opravdu bojovný, znal zákony a byl připraven v mžiku na někoho vytáhnout zbraň, ale nebyli spolu úplně za jedno.
Po odchodu z jednoho z Pacových natáčení videa. Kevin sledoval Paca a jeho kámoše, když se vraceli z natáčení, a na Sunset Stripu se dostali do potyčky s nějakými hajzly. Zastavili u obchodu a Kevin mi druhý den řekl, že musel na ty chlapy vytáhnout zbraň.
Zavolal šerifa, ten se dostavil a vše bylo vyřešeno. Zavolal jsem Reggiemu, abych zjistil, co slyšel, a on mi řekl: „Člověče, Franku. Kéž bys byl s Pacem. Hackie vytáhl zbraň.
Dokonce jsem mu řekl: „Kdyby to byl Frank, nikdy by se to nestalo. Frank by těm sráčům rozmluvil, aby nedělali hlouposti. “ Už dřív jsem měl štěstí, že jsme se ze situací vymluvili, ale nevím, jestli bych tuhle situaci zvládl jinak.
Faktem bylo, že situace kolem Tupaca se neustále prohlubovala a bylo stále zřejmější, že nám to všem přerůstá přes hlavu.
Překlad: djbeton
djbeton