Článek z roku 2011
Hned na začátku našeho rozhovoru připomíná: „že my dva s Tupacem jsme neměli spolu žádný vztah muže a ženy, byli jsme jen přátelé.“ Kdybych něco chtěla přiznat, tak myslím, že bych to přiznala. Jsem dospělá, kdybych chtěla, tak na 100% bych řekla: „Ano, já s ním chodila, nebyli jsme jen přátelé.“ V hip-hopu je to nebezpečné, žena totiž nemůže být kmoška někoho, kdo dělá do rapu.
„Ano, přiznávám, byli jsme si velice blízcí – ne tak blízcí, jak si myslí půlka světa.“ Skutečnost, že jejich vztah byl pouze platonický, ne intimní, je o to zvláštní.
Perez a Tupac se potkali na turné v počátku 90.tých let. Perezová v té době pracovala jako choreografka pro rappera Heavy D a Pac tehdy dělal tanečníka rapové skupině Digital Underground. Dle jejich slov byli od té doby velicí přátelé. Jejich blízkost a kamarádskost je důvod toho, proč se pořád objevují drby, i po tak dlouhé době. Tehdy se drželi za ruce, bylo to v roce 1993 na udílení cen Soul Train Awards v roce 1993. Perezová ale k tomuto okamžiku říká, že důvod, proč se oba drželi za ruce, že pro to existuje vysvětlení.
„Udělal to pro mě, protože jsme byli přátelé,“ reaguje Perezová. „Člověk, se kterým jsem měla jít na Music Awards, se na mě na poslední chvíli vykašlal. Pac mi tehdy čirou náhodou volal a ptal se mě, jestli nemám nějaké volné lístky.“ A já jsem to zvedla a říkala, „Ten zasraný hajzl se na mě kurva vysral!“ A on na to reagoval, „Ser na toho zmrda. Klidně můžu jít s tebou. Co ty na to?“ Tak jsme tedy šli spolu. A řekli jsme si, že by bylo dobré držet se za ruce, ať to ten zmrd vidí v televizi a v novinách. „Ser na něho. Dívej, jak velkej jsem blázen!“ tohle přesně tehdy říkal Tupac.
Tu noc, kdy jeli domů z udílení cen, hned potom, co spousta lidí začala spekulovat o jejich přátelském vztahu, vzpomíná Perezová, že Tupac jí tehdy říkal, „Vůbec nechápu, že jsme něco takovýho provedli,“ říká tehdy na jejich rozhovor. „Jsi moje rodina, něco jako moje sestra. Jsi jedna z žen, kterých si moc vážím.“ vzpomíná Perezová, že jeho slova se jí tak moc dotkly, byly tak upřímní. Tehdy jsme ještě jeli do nějakého klubu a pamatuji si, že se mnou začala prát jedna ženská, protože jsem tehdy byla s Pacem. Bylo to tak směšné. Říkal jsem si, „Kolik lidí tohle dokáže řešit?“ A on se tomu jen smál.
Perezová, který byla nedávno na operaci krku a objeví se v dohledné době v seriálu Small Apartment a Steel Town, to trvalo 30 minut z rušného náměstí v nádherný červencový den. Perezová se snažila hodně vzpomínat na Tupaca, snažila se ho popisovat vlastními slovy, vlastním pohledem očí. Odpočívej v pokoji, Pacu.
XXLMag.com: Vy a Tupac jste se tehdy potkali na turné. Jaká byla první jiskra, když jste ho poznala?
Rosie Perez: Co na tom bylo úžasné, bylo to, ale nevím, jak to chodí teď v hip-hopu a na turné, protože už v tom nedělám, že jsem byla jediná ženská choreografka v hip-hopu tehdejší doby. I když je pravda, že bylo tehdy spousta choreografek, ale ne v té komerční části hudby. A to se ukázalo jako velice obtížné, když se objeví žena v tak úspěšné společnosti mužů. Tehdy jsem hodně slyšela, že jsem jen děvenka. Nebyla jsem něčí děvka, jen jsem se snažila být asertivní, snažit pochopit lidi a nebrala jsem si s nikým servítky. Radši jsem o sobě prezentovala, že jsem alfa-samice. Lidé se tomu občas i hezky zasmáli. A Tupac si mé osobnosti velice vážil. Bylo to docela úžasné, protože byl to docela fešák a hodně charismatickej mladík. Hodně žen, které tančili, tak když ho viděli, tak byli z něho hotové, ale on o tom nejevil moc zájem. Ženy prostě k němu tíhli. Ale mezi námi, to byla jen chemie přátelství. Vzpomínám si jako by to bylo dneska, jak tehdy přišel ke mě a říkal, „Hej, jak se daří?“ Bylo tak snadné se s ním zapovídat. Dávala jsem si pozor, měla jsem se na pozoru, ale během několika sekund jsem tomu propadla.
Proč jste se nakonec přestali vídat?
Myslím, že v té době jsme byli velice úspěšní a hodně vytěžovaní umělci. Měli jsme spoustu boulí, spoustu modřin z průmyslu, ale oba jsme věděli, že tudy cesta úspěchu. Na začátku, když jsem ho poznala, tak s Tupacem to nebylo jen falešné přátelství. Vzpomínám si, když ke mně přišel, ten jeho upřímný výraz, upřímný úsměv. Já jsem mu dávala najevo, že si hodně vážím toho, že jsem s ním. Měl v sobě úžasnou vlastnost, protože jsem hodně cítila, že mě respektuje. Své srdce nosil na ramenou a když jsem potřebovala, dostala jsem ho vrchovatě. To byla ta dobrá a špatná stránka. Měl v sobě hodně charisma, ale nikdy to na mě nezkoušel, opravdu nikdy.
Pár let si určitě hodně lidí říkalo, že vy dva jste spolu něco měli. Povězte mi něco o tom, proč a kde začali takové drby?
Všichni byli překvapeni kvůli našemu přátelství, spousta lidí nechápe, jak jsme si mohli, tak dobře rozumět. Možná proto, že jsme oba byli hodně zaneprázdněni. To proto začali takové drby.
Určitě jste zaslechla nějaké drby, tak jako každý jiný, že? Jak se na to vůbec dívali lidé kolem vás?
Pamatuji si, když tehdy přišel na natáčení In Living Color, tak ho přišli zatknout. Já jsem tehdy byla hodně naštvaná, protože jsem slyšela ty polopravdy, hodně jsem byla rozrušená a taky jsem dost brečela kvůli tomu. Byla to strašná epizoda. Říkala jsem mu, že jsem blbej rapper, tehdy jsem hodně brečela. Chtěla jsem mu dát facku. Heavy D mi na to říkal, že se mám zklidnit, že to bude v pohodě. Byla jsem hodně rozzuřená, ale prakticky kvůli ničemu.
V určitém momentě jste se přestali vídat. Povězte mi něco o té době.
Mezi námi se hodně věcí změnilo, moc jsme se totiž nevídali. A tehdy si pamatuji, že jsem měla názor, že když nechceš být ty se mnou, tak nemusím se vídat já s tebou. Nemusíš mi volat každý den. Když jsme se tehdy viděli po delší době, tak jsme si povídali, jako kdyby neuběhla ani den od naší poslední diskuze. Hodně byl v té době starostlivej, občas měl i pocit úzkosti, protože ne moc věcí se mu dařilo. Říkal hodně, že chce, aby se celý svět dozvěděl o tom, kdo vlastně je. Musím něco říct. A to je to, co ho stálo hodně bolesti. Slyšela jsem tehdy hodně povrchních sraček, které vylezly na povrch. Byl to ale jiný člověk, než o něm psaly média. Jako můj kamarád, blízký člověk, byl vždy stejný. Vždy upřímný.
Tupac hodně diskutoval a sdílel své básně se svými nejbližšími přáteli. Sdílel je i s vámi?
Hodně jsme se bavili tehdy o filmech, knihách a všem možným. Možná jsem jediný člověk, která byla v jeho blízkosti, přiznám se, že jsem neřešila a nezajímala se nějak moc o jeho básnickou tvorbu. Nejsem zrovna moc velký fanda poezie. Říkala jsem mu tehdy, že nechci, aby mi recitoval nějaké básně. Pověděla jsem mu to tehdy, a on se začal strašně smát. Myslel, že si z toho dělám srandu. Řekla jsem mu, že si to klidně přečtu někdy později, ale že nejsem jeho žena. A on na mě: „Ty jsi teda hloupá.“ A já: „Tak teda budu hloupá.“ Nejsem prostě jako ty. On mi říkal často, že lidé ani neví, jak moc jsou v sobě chytří, kolik mají v sobě inteligence. „Napiš to a já si to přečtu třeba někdy jindy.“ – to si vzpomínám, že jsme naše básnické diskuze častokrát takhle končili. Věřím, že každý má právo napsat svůj příběh. A já myslím, že Tupac napsal to, co skutečně chtěl napsat.
Co sis pomyslela, když jste tehdy slyšela o tom problému mezi Východním a Západním pobřeží? Bavila ses na to téma někdy s Tupacem?
Ironií toho problému mezi ním a Biggie byla Faith Evans. Ale to podle mě nebyla ten hlavní problém. On nebyl člověk, který by používal ženu jako zbraň, aby se pouštěl do kámoše. Párkrát jsme si o tom povídali, ale ne o ničem konkrétním. Plně chápal, že jsem nikdy nechtěla být součástí té jejich hry… ježíši, jak já nesnáším pomluvy. Člověk pak mluví strašně povrchně. Slyšíte to? A hned je to tady, ty drby. Nechme to být, pojďme radši do politiky. A to je to místo, kam jsme přešli v naší diskuzi s Tupacem. Myslím, že celé to vysvětlování, teď po letech je velká blbost.
Co se dělo, když jste slyšela, že zemřel? Jaká byla vaše reakce?
Když zemřel, byla jsem zrovna doma a strašně moc brečela. Nedokázala jsem tomu uvěřit. Byla jsem moc, strašně moc smutná. Vzpomínám si, když jsem mluvila přes telefon s jeho mamkou, tak se mě zeptala, jestli bych nepřijela na jeho pohřeb. Řekla jsem jednoznačně NE. Pro mě, kdybych tam stála, tak bych to asi nerozdýchala. V té době jsme se stejně spolu moc nebavili, tak jsem nechápala, proč mě tam Afeni zvala. Byl to tenkrát rychlej telefonát.“Jak se vlastně máš? Pojďme radši zpátky k tobě. Super, tak fajn.“ Tohle nemám ráda. Bylo to hodně bolestné, fakt moc mě to bolelo uvnitř. Co ale bylo pro mě neskutečné, kolik lidí v mém okolí, ho znali, kolika lidem zasáhl do života. Říkali často, že my dva jsme si nebyli zas až tak blízcí. Já se jich zeptala: „Jak to můžete vědět?“ Respektovala jsem každého, kdo řekl, že mu byl Tupac hodně blízký. My jsme byli součástí velkého přátelství, hodně jsem s ním měla společných věcí.
Potkala jste se někdy s ženou, se kterou se Tupac oženil?
Ne, nikdy jsem se s ní nepotkala. Oni se brali ale později, až my dva jsme se moc nevídali. Ale pamatuji si, když měl něco citového s nějakou ženou, byl hodně skutečný, hodně upřímný. To byla jeho žena, jeho královna, které se klaněl. A pokud se zeptáte jakékoliv ženy, která ho znala, tak všichni říkají to samé – velmi sladký, hodný člověk. A podle mě byl Tupac taky trošku hajzl, omluvte mi ten slovník. Ale když byl ve vztahu k ženě, byl skutečnej. Ale když se bavíme o té jedné ženě, nechci,aby to znělo jako nerespektování jejich soukromí, myslím, že mezi nimi to bylo hodně skutečné, hodně upřímné.
Věděla jste ještě o nějakých ženách, které s ním měli citový vztah?
Když tehdy vyšla jeho knížka, bylo to poprvé, kdy jsem četla jeho poezii, jeho básně. Jedna z nich byla pro mou blízkou kamarádku z Brooklynu. Pamatuji si, jak jsem jí volala a ona brečela. Podle mě, nikdo na světě nemohl vědět, jaký je Tupac ve skutečnosti. Myslím, že všechny ty části puzzle, části slov, které vyšly po jeho smrti, tak dokázali spoustu ženám zlomit srdce. Je ale smutné, že nikdo na světě nemůže o vás říct, kdo skutečně jste. Podle mě ho nikdo neznal do detailu. Nevím, zdali by to Tupac chtěl, otevřít se jednomu člověku. Neříkám, že by to bylo nějak neuctivé pro toho člověka, ale byl to velice chytrej člověk a vím, že by to pro něj znamenalo určité riziko.
Kdy jste s ním před jeho smrtí naposledy mluvila?
Naposledy to bylo asi tehdy, kdy byl zatčený v Kalifornii. Policista mu tehdy říkal, ať zavře hubu a Tupac mu celou dobu říkal, že nemá práva, aby s ním takto zacházel. Byl to docela velkej bordel. Chovali se k němu celkem dost neurvale a snažili se mu nasadit pěkně drsně pouta. Já jsem na něho křičela, aby se zklidnil, stejně tak i Afeni na něj křičela. Brečela jsem tam jako ve špatné telenovele. „Hej, Dios Mio, prosím tě, nech toho!“ Ale to představení pořád pokračovalo. Bylo to beznadějné.
Překlad: djbeton
djbeton