KAPITOLA 21
NEZLOBÍM SE NA TEBE: VĚNOVÁNO SUGE KNIGHTOVI A RODINĚ DEATH ROW
STRANA 191
Sledoval jsem Evandera Holyfielda, když se objevil v Dateline. Reportér se ho zeptal, co si myslí o Miku Tysonovi, a Holyfield odpověděl, že ho má rád. Zároveň řekl, že doufá, že se Mike uzdraví. Reportér se zdál být tímto překvapen a Holyfield pokračoval ve vysvětlování, že být křesťanem znamená mít milující srdce a že Mikeu Tysonovi okamžitě odpustil, ještě když byl v ringu, dokonce ještě předtím, než se vrátil ke svému návratu.
Dlouho jsem o tom přemýšlel. Tyson se pokusil Holyfielda zmrzačit, pokusil se ho trvale zranit. Jeho hněv ho tak přemohl, že se z něj stal zuřící býk. Nicméně muž, který byl na konci toho vzteku, byl větší, lepší, aby mu bez váhání odpustil. Podíval jsem se na to a aplikoval to na své postavení. Jak bych mohl po tom všem, co jsem s Death Row prožil, chovat jakoukoli nevraživost vůči komukoli, kdo je s tou rodinou spojen?
Prožil jsem s nimi úžasný rok a možnost sdílet poslední rok života Tupaca Shakura byla mimořádná zkušenost. Abych použil Tupacova slova, „nezlobím se na vás.“ K nikomu nechovám zášť. Co se stalo, stalo se. Chci, aby Suge věděl, že se na něj nezlobím. Když na mě vyjel, myslím, že to bylo spíš ze smutku než z opravdovýho vzteku. Taky si myslím, že když mu hrozilo vězení, bylo pro něj jednodušší obvinit mě, než se obviňovat ze situace, do které se dostal. Ať už je to jakkoli, už mi to nedá v noci spát. S událostmi posledního roku jsem se smířil a doufám, že Suge hledá svůj vlastní klid.
STRANA 192
Lidé si přejí padouchy. Mohou si v noci lépe odpočinout, když se na svět mohou dívat s rozdílem mezi dobrem a zlem. Svět, ze kterého pocházím, takový není. Suge Knight takový není. Ať už údajně v životě udělal cokoli špatného, nikdy neprojevil bezpečnosti nic jiného než respekt. Vždycky se ke mně choval v pohodě, až do toho dne u kulečníku, kdy zemřel Pac, a později se za to omluvil. Moje emoce byly taky v prdeli. Tupaca jsem miloval a on to věděl. Jediné, co k tomu můžu říct, je, že pravda vyjde najevo.
A zatím to s budoucností Death Row vypadá špatně. Zapomeňte na dobro a zlo, Sugeův příběh je o inteligenci a hlouposti. Suge Knight byl nejmocnější mladý černošský podnikatel v oboru – měl americký sen na dosah ruky. Měl přístup ke všemu, k čemu mají přístup bohatí běloši, a ještě dál. Bohužel nedokázal opustit gangsterskou mentalitu. Vzal si ji všude s sebou a podle mého názoru měl tyhle věci hodit za hlavu, když se mu to povedlo, ale nezapomenout, odkud přišel. Pořád můžeš být silný bratr, že budeš pomáhat své rodině, své komunitě a těm, kteří jsou ti blízcí. Rozdíl mezi chicagskými gangstery a tím, co jsem viděl, že se děje v L. A. s Death Row, je ten, že jejich cílem bylo zřejmě jen vybudovat si reputaci.
V Chicagu je cílem získat peníze. Seriózní gangsteři jsou v pozadí, vydělávají peníze, nepózují na fotkách a nevyvolávají veřejné rvačky. I když nevěřím, že Death Row začínal jako gang, určitě se vyvinul v něco, co se mu podobá. Když se Dre a Suge spojili, aby vytvořili Death Row Records, cílem bylo vytvářet hudbu. Z hudebního subjektu se stal „gang“.
Stalo se tak proto, že se sám vůdce rozhodl učinit toto prohlášení dříve než kdokoli jiný. Tím, že vytvořil emblém ze zlata a diamantů, vytvořil symbol, který ostatní viděli, a pro ty, kteří mají mentalitu gangu, znamenal Bloods. V den, kdy se Suge Knight vrátil domů s řetězem na krku, to platilo. Řetěz se stal znakem gangu a jeho nošení bylo jako předhazování znaku gangu před gangem Crips. Dnes by nikoho nepřistihli, že má na sobě řetěz Death Row kdekoli, protože je na něj vypsána odměna. Na ulici už je nikdo nenosí.
Na poslední oslavě Dne matek dal Suge všem matkám řetězy Death Row, menší než ty, které nosili kluci, ale stále z ryzího zlata. Právě na tyto ženy se vrhli; řetízky jim strhli z krku; na veřejnosti je propleskli. To všechno kvůli tomu emblému. Suge si Reggieho dohodil, aby vedl Wrightway, a měl pro něj skvělou partu, která byla velmi sehraná a ostrá. Najímal dobré lidi, s dobrou morálkou a dobrou minulostí, ale začal lidi oškubávat. Musel vidět, jak si Suge žije, a viděl, kolik vydělává peněz. Larry říká, že každé dva týdny vypisoval faktury na 30 000 a 40 000 dolarů. „Začal být malicherný,“ říká Larry.
„Když někdo pracoval čtyřicet hodin, snažil se mu zaplatit šestatřicet. Vymýšlel si blbé důvody, nechtěl proplácet výdaje, a to byl vždycky velký konflikt mezi mnou a jím, protože bez ohledu na to se postarám, aby člověk dostal, co mu patří. To je jedna věc, která mi nechybí. Larry pro Reggieho nepracuje od doby, kdy se se mnou po Pacově střelbě všechno posralo, říká: „Reggie tenkrát házel Frankovi klacky pod nohy. Udělal by cokoli, aby se dostal z bryndy.
Reggie rozhodně není připraven na to, že se stane nějaký velký průser. Nikdy v životě nemusel nic chtít. Jeho rodiče byli vždycky velmi dobří živitelé. Nikdy v životě neměl problémy, a pak se musel zaplést do nějakého průseru jen kvůli penězům.“ Larry si myslí, že Reggie to bude mít ze všech nejtěžší, a nechce, aby ho potkal takový osud. „Suge a ostatní lidi kolem něj jsou tvrdší,“ říká. „Prošli si toho víc. Reggie nebude chtít tomu těžkému období čelit, protože to nikdy nezažil. Vždycky byl na druhé straně, on byl ten, kdo držel otěže.
Vím, že kdyby se něco stalo, Reggie by se na něj vrhnul. Do vězení nepůjde.“ Larry má pravdu; kdykoli je vůdce zločinu udán, vždycky mluví jeho pravá ruka. V Sugeově případě má někoho, o koho by se měl bát ještě víc. Pokaždé, když dojde k zatčení nějakého gangstera, je mi jedno, jestli je to Kmotr nebo John Gotti – kdo ho udá? Pokaždé je to jeho pravá ruka.
Ten, který ví všechno. Vím jen, že sklidíš, co jsi zasel. To samé se snažili udělat s Pacem, když byl v nemocnici ve Vegas. Detektivové tam chodili někdy i dvakrát denně a snažili se zjistit, jestli se Tupac probral a jestli může mluvit. Pokaždé, když se tam objevili, se ptali: „Probudil se?“. Domnívali se, že možná viděl, kdo ho postřelil, a že jim sdělí jak vypadal střelec. Udělal by to? Samozřejmě.
STRANA 194
Mezi ním a Sugem byly problémy, takže jim samozřejmě řekl, co věděl. Ani na vteřinu si nemyslete, že detektivové nedoufali, že Pacova střelba nějak souvisí se Sugem. Když hadovi uřízneš hlavu, co z toho máš? Umírající tělo, zmiji, která už nikomu nepomůže.
Přesně to se stalo Death Row, když Suge padnul. Suge byl zmije, zavřeli ho, co teď může dělat? Nemůže ani řídit svou společnost, když to začíná jít ke dnu. Dokud tu byl on a staral se o ni, měla být silná a mocná. Všechno se to zastavilo po Sugeově uvěznění.
Přestože je firma stále otevřená, pravděpodobně ne na dlouho. Suge se nejspíš zbláznil do přestavby firmy, ale stejně jako Tyson kousl Holyfielda do ucha, musel se Suge do zápasu v MGM Grand pustit a nikdo se s ním nedomluvil. Neřekl si: „Hele, radši se téhle situaci vyhnu, protože bych mohl skončit ve vězení.“ A taky si neřekl, že by se mu to mohlo vymstít. To sakra ne, říkal si: „Pusť mě na toho frajera…“. Když někomu rupne v bedně, nepřemýšlí o důsledcích svého jednání, myslí jen na to, co vidí a k čemu směřuje. Všichni, s nimiž Suge v táboře Death Row tvrdě válčil, uvažovali stejně jako on.
Mysleli na současnost, nemysleli na zítřek. Zítřek je budoucnost a jejich postoj byl takový, že žili pro to, co se děje dnes. Lidi hodně přirovnávám ke zvířatům. Nedávno jsem se díval na televizní speciál a tématem byla exotická domácí zvířata. Jeden člověk vychoval lva, a když lev dospěl, nakonec se vrátil k tomu, čím je – k divokému zvířeti. Nedávno jsem také viděl film Buddy. Ta paní chovala gorilu už od mláděte. Když se gorila vrátila do svého přirozeného prostředí, napadla ji.
Pokud jste celý život vyrůstali v chudinské čtvrti, máte takové nastavení mysli; můžete se od ní snažit utéct, můžete se snažit ji opustit, ale vždycky se vrátí, protože nikdy nezapomenete, odkud pocházíte. Pro člověka zvenčí je snadné nepochopit Sugea a zpochybňovat jeho činy. „Měl všechno, proč prostě nemohl být hodný a vyhýbat se problémům?“ „Ne,“ říká Suge. To je jako chtít po pitbulovi, aby se přestal ovládat a stal se koťátkem.
Pitbull může být ten nejchytřejší, nejmilejší, nejlaskavější a nejvěrnější pes, když chce, ale nikdy nesleví ze své ostražitosti, a pokud ho vyzvete, bude bojovat až do smrti. Takový už je. Upřímně nedokážu říct, jak bych se zachoval já, kdybych byl vystaven zkoušce. Ještě jsem se nedostal do situace, kdy bych se musel vrátit k této mentalitě. Kdybych se do ní dostal, nepochybuji o tom, že bych to udělal. Je to přirozený pud sebezáchovy.
Suge Knight se možná provinil tím, že uvěřil svému vlastnímu obdivu, ale nejvíc ho lituji proto, že mohl něco změnit. Měl však klapky na očích zleva doprava. Viděl jen přímo před sebe. Kdyby viděl širší souvislosti, možná by sešel z cesty, po které se vydal. Mám Suge Knighta rád a doufám, že až se dostane ven, bude mít pořád ještě pevnou půdu pod nohama. Jsem si jistý, že nikdy nepřijde na mizinu. Existují všechny důvody se domnívat, že má nastřádáno dost peněz na to, aby mohl žít.
Nejde však o peníze, ale o to, zda si najde čas na analýzu všeho, co se v jeho životě stalo, a bude schopen své činy napravit. Ke konci se věci tak posraly, že si Tupac při práci na skladbách nesměl vzít ani kazetu mimo studio.
Nemohl poslouchat vlastní hudbu mimo studio, protože Suge chtěl všechno vlastnit. Doufám, že Suge využije čas ve vězení k tomu, aby se stal větším a lepším člověkem. Vím, že ten člověk už v něm je. Za ten rok, co jsem Sugea znal, jsem viděl, že udělal spoustu dobrých věcí. Daroval peníze komunitním mládežnickým centrům, o svátcích zásoboval Compton vánočními krocany a hračkami. Jeho večírky ke Dni matek byly legendární. Na akce pozval přes tisíc svobodných matek, včetně všech matek z rodiny Death Row, a nedělal to proto, aby z toho udělal velkou show.
Zdálo se, že to dělá od srdce. Musíte pochopit, že jsem znal některé kluky, se kterými se stýkal, a byli to kluci, kteří nikdy neměli příležitost, než se Suge Knight prosadil. Nikdy nezapomenu na Herona, jednoho z jeho nejbližších kámošů.
Tenhle týpek byl hrozně v pohodě a dobře jsme si rozuměli, protože Heron byl fakt týpek, což znamená, že byl stejný brácha jako já. Když byl ve vězení, začal se věnovat kulturistice, a to bylo něco, co jsme měli společné. Nikdy nezapomenu, jak mi tenhle blázen vykládal svou filozofii o ženách. Heron byl sympaťák a věděl, že může mít jakoukoli ženskou, ale on byl na úplně jiné špici. „Jdu ven a najdu si tu nejošklivější kapucínskou krysu, kterou najdu, a pak ji donutím, aby se do mě zamilovala,“ řekl. „A já se do ní zamiluju taky. Opravdu se zamiluju. Tuhle holku si zamiluju.
STRANA 196
Jakmile to bude připojené, dostanu zaplaceno.“ Zasmál jsem se tomu bláznivému, ale šlo mu o to, že se o něj postará, ať se děje, co se děje, a bez komplikací. Říkal jsem ti, že v ghettu jde o to přežít hru, jakýmkoli způsobem. Heron byl v televizi poté, co Sugea zavřeli; Fox News ho představila jako člena Comptonské mafie Pirus. Postavil se před kameru a řekl: „Tohle není žádná hra …“. Já pracuju, taky platím daně.“
Přesně tak. A tohle mě naučil Suge. Než jsem začal pracovat pro Sugea, nikdy v životě jsem neměl žádnou práci… (Byl jsem) ve vězení a venku. Dělal jsem od všeho trochu… Teď jsem se narodil jako dělník.“ Heron je nyní mrtvý. Víte proč? Poté, co Sugeho zavřeli, spousta jeho kluků přišla o práci a vrátila se k tomu jedinému, co uměla. Vrátili se na ulici. Herona našli v jeho autě, postřeleného sedmnácti kulkami, na rohu ulic Fairfax a Santa Fe. Suge utrpěl spoustu ztrát, Pac, Heron, jeho vlastní svoboda. Suge musel vědět, že kdyby nebyl ve vězení, Heron by možná ještě žil.
Možná ten den ještě pracoval pro Sugea a nebyl ve špatný čas na špatném místě. Svoboda, která mu byla odebrána, od žen, které měl, přes děti až po kámoše, se kterými pařil, o to všechno přišel. Ironií osudu je, že rvačka, do které se zapletl v MGM Grand, byla jednou z těch, které se odehrávaly každý den, když jste se potloukali po Death Row. Nebyla o nic víc nebo míň významná než jakýkoli jiný incident, který byl v okolí Death Row prostě na denním pořádku. Buď někdo přišel hledat problémy, nebo je hledal. Na tom nezáleželo. Byl to jen další den.
To, že byl Suge zavřený kvůli něčemu tak malichernému, jako je pár kopanců, je pozoruhodné, když se zamyslíte nad dalšími věcmi, které se staly. Neříkám, že je Suge svatý. Stala se spousta špatných věcí, o tom není pochyb. Nemohl jsem uvěřit tomu, že se to stalo v Los Angeles. Times ho nechaly, aby se srovnával s našimi velkými vůdci. Sympatický článek o Sugeovi končí jeho slovy: „Někdy jsou lidé obětováni, když se snaží postavit na nohy… Malcolm X, Martin Luther King.“ Suge Knight nebyl Malcolm X ani Martin Luther King. V každém rozhovoru, který kdy poskytl televizi nebo novinám, vyprávěl to, čemu jsme říkali “ zakrývací kecy“.
Suge udělal, co musel. Ale zamyslete se nad tím – kam jinam má jít člověk jako Suge Knight, když chce začít podnikat? Nepřijde do banky a nepožádá o pár milionů dolarů. Vysmáli by se mu do obličeje, je z Comptonu, má záznam v rejstříku trestů.
Jde mi o to, že dělal i dobré věci. V době, kdy jsem pro něj pracoval, jsem viděl více dobrého než špatného. Jak už jsem řekl na začátku, je to složité. Nejlépe to shrnul soudce Stephen Cmleger, soudce vrchního soudu, který Sugea odsoudil k osmi letům vězení: „“Podělal jste to,“ řekl Sugeovi. Měl pravdu.
Nikdy jsem neměl příležitost říct všem ostatním členům rodiny Death Row, co k nim cítím, proto bych toho rád využil nyní: Snoope, Doggfathere, jsi prostě naprosto skvělý člověk. Cool jako led. Přeju ti, ať se ti daří. Daz, velmi talentovaný producent, doufám, že to zvládneš. Kurupte, jsi velmi talentovaný rapper, naprosto přirozený. Potřebuješ vedení. Dr. De byl bratr, který se rozhodl správně. Nate Doggovi, bývalému mariňákovi, chci jen říct, věř si a vydrž. The Outlaws, moc mi chybíte. Tupacovi vojáci jsou bez Paca ztraceni a jejich srdce jsou zlomená. To je s Pacem v nebi.
Afeni: Chtěla bych říct, že sdílím vaši bolest nad ztrátou syna, také jsem o něj přišel. Je pravda, že jsem za něj byla zodpovědný, a bolí mě pokaždé, když si vzpomenu na tu noc, kdy vám syna vzali. Modlím se a z celého srdce doufám, že opravdu víte, že jsem k Pacovi choval jen lásku, stejně jako vy víte, že on choval lásku ke mně. Nikdy nezapomenu na to, jak nás poprvé představil. Řekl: „Mami, tohle je Frank, moje ochranka číslo jedna.“ A já jsem se na ní podíval.
Chybí mi chvíle, kdy jsme si ráno u vás doma povídali. Vždycky jste ke mně byla tak laskavá a já si vážím všeho, co jste pro mě udělala. Vždycky, když jsme jeli k vám domů, Pac říkal: „Jestli máš hlad, máma ti udělá něco k jídlu.“ A to jste dělali často. Chci, abyste věděla, že moje maminka také nedávno přišla o jednoho ze svých synů, a já vím a slyším mnoho o matčině zármutku a bolesti ze ztráty syna.
Stejnou bolest cítím i za Tupaca, Afeni.
Překlad: djbeton